Bytem se dle § 33a Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. Za byt se považuje též soubor místností, které tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, nebo samostatná místnost, která tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, pokud jsou tyto stavby užívány vlastníkem k trvalému bydlení a pokud splňují standardy kvality bydlení.

Chráněný trh práce je dle § 78 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Dohodu o uznání zaměstnavatele lze se zaměstnavatelem uzavřít za podmínky, že

• zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců
• ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP
• ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu
• v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele
• vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou
• zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou OZP, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm
• neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou OZP, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy
• mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce

Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce ČR o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou.

Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele (všechny ostatní situace vyjma prostoje nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí), přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby.

O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než je např. stát, územní samosprávný celek, státní fond a další zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost. Upraví-li dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací (pokud odborová organizace u zaměstnavatele působí) výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem, který zaměstnavatel vydá. Obsah tohoto vnitřního předpisu se řídí pravidly, která se týkají obsahu dohody zaměstnavatele s odborovou organizací (náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku).

Doba strávená na pracovní cestě (pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce; zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním) nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí (např. doba strávená na cestě do místa, kam byl zaměstnanec zaměstnavatelem vyslán). Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Jiným než obytným prostorem se rozumí prostor, který je na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu určen pro bydlení, a který zároveň splňuje standardy kvality bydlení.

Jinými úkony v obecném zájmu jsou úkony, které uvádí Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v taxativním výčtu v ustanovení § 203 odst. 2 písm. a) až l), u kterých vymezuje, v jakém rozsahu je pracovní volno poskytováno (není-li u konkrétního jiného úkonu v obecném zájmu uvedeno, že přísluší pracovní volno s náhradou mzdy, jde o pracovní volno bez náhrady mzdy). Jiné úkony v obecném zájmu však může stanovit i zvláštní zákon (např. § 62 Zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, který se týká nároků členů okrskových volebních komisí apod.). Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

1. a) přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

• orgánu odborové organizace podle tohoto zákona
• rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona (§ 283 až 285)
• vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců podle tohoto zákona (§ 288 až 298)
• orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu
• vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu

1. b) přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech
2. c) přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
3. d) k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru; pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby; nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci
4. e) k činnosti dárce dalších biologických materiálů; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru; podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru; nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci
5. f) k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti; přísluší pracovní volno v rozsahu nejvýše 12 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele; kratší části jednotlivých směn, ve kterých bylo poskytnuto pracovní volno, se sčítají
6. g) k činnosti člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu
7. h) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží; podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež
8. i) k činnosti zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu
9. j) k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše 10 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele
10. k) k činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele
11. l) k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele

Dle § 9 Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování je lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Následná lůžková péče je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče.

Tato náhrada ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku přísluší za dny, které jsou pro zaměstnance dny pracovními, a za svátky, za které jinak zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo se mu plat či mzda nekrátí.

Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy se stanoví zjednodušeně řečeno z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými, nebo vám byla nařízena karanténa. Vyplácí se po dobu prvních 14ti dnů nemoci, následně od 15. dne je vypláceno nemocenské.

Zjištěný průměrný hodinový výdělek se ale nezapočítává celý, upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic.

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat to, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného – povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. V případě zjištění porušení povinností dodržování režimu je zaměstnavatel povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení režimu práce neschopného. Stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit danému zaměstnanci, OSSZ/MSSZ/PSSZ příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Na základě oznámení o provedené kontrole je zaměstnanec povinen oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti. Se zřetelem na závažnost porušení povinností zaměstnancem může zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h) – porušení jiné povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem (§ 301a Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Ochranná lhůta představuje určitou dobu po skončení zaměstnání (pokud nedošlo ještě k nástupu do nového zaměstnání), jejíž význam spočívá v tom, že pokud se v jejím průběhu splní stanovené podmínky, vznikne nárok na dávku stejně, jako kdyby zaměstnání stále ještě trvalo. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, nežije-li s družkou/druhem nebo v registrovaném partnerství; zaměstnanec, jehož manžel/ka je ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku nebo ve výkonu zabezpečovací detence aj.

Povinně účastni zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí např. zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojáci z povolání a vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna aj.