Sociální služby a příspěvek na péči

19.07.2023

Příspěvek na péči

V souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem, mým věkem (83 let) a potřebou pomoci ze strany mé rodiny jsem si podal žádost o příspěvek na péči. Tři dny na to jsem si však zlomil nohu v krčku. Jelikož můj ošetřující lékař zmínil potřebu dlouhodobější hospitalizace, nebudu se moci dostavit domů na sociální šetření ze strany Úřadu práce ČR. Jak bude teď řízení tedy pokračovat? 

Při sociálním šetření se pro účely posuzování stupně závislosti zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí (rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity) z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti – zvládání základních životních potřeb. Sociální šetření provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR však také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (např. v léčebně dlouhodobě nemocných – LDN), jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů. Podmínkou je, že tato skutečnost byla krajské pobočce Úřadu práce ČR písemně oznámena a doložena potvrzením poskytovatele zdravotních služeb podle § 21 odst. 1 písm. e) Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Písemné potvrzení o hospitalizaci vydá pacientovi na jeho žádost dané zdravotnické zařízení, nárok na jeho vydání je ukotven v § 45 odst. 3 písm. g) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Pro pokračování řízení o nároku na příspěvek na péči (do uplynutí uvedené lhůty bude přerušeno) je tedy nezbytné příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR doložit potvrzení poskytovatele zdravotních služeb.

Pobírám příspěvek na péči II. stupně a momentálně jsem hospitalizován. Musím hospitalizaci někam hlásit? Mám nadále na příspěvek na péči nárok?

Ano. Ustanovení § 21 odst. 2 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ukládá příjemci příspěvku mimo jiné i povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu (tzn. přijetí i propuštění z hospitalizace). Příspěvek na péči se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52 (sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče). Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci.

Kdo je „zvláštní příjemce příspěvku na péči“?

Zvláštní příjemce příspěvku na péči je fyzická osoba, která je ustanovena krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku (zákonný zástupce nebo opatrovník, jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu) nemůže příspěvek přijímat, nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci. Krajská pobočka Úřadu práce ČR může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí, a jejíž zájmy nejsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku souhlasit. Souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu toho, že oprávněná osoba příspěvek nevyužívá nebo nemůže využívat k zajištění potřebné pomoci. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Krajská pobočka Úřadu práce ČR zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní stanovené povinnosti.

Sociální služby

Po dobu své plánované operace a následné rekonvalescence potřebuji zajistit péči o manžela (příjemce příspěvku na péči III. stupně), o kterého jinak celodenně pečuji. Jelikož se toho kvůli pracovnímu vytížení a jinému místu bydliště nemůže zhostit nikdo jiný z rodiny, existuje nějaká možnost pomoci?  

Ano. Odlehčovací služby (respitní/úlevová péče) jsou druhem sociální služby, jejímž cílem je umožnit fyzické osobě dlouhodobě pečující o osobu závislou na pomoci nezbytný odpočinek. Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů a výchovné/vzdělávací a aktivizační činnosti. Služba se poskytuje za úplatu (detailně viz § 44 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a § 10 Vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).

Domov pro seniory, do něhož mám podanou žádost o přijetí, mne vyzval k nástupu do zařízení. Sociální pracovnice mne při osobní schůzce informovala o tom, že můj celý příspěvek na péči bude od mého nástupu náležet danému zařízení. Mají na to skutečně právo?

Ano. Za pobytové služby poskytované v domovech pro seniory hradí klient úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Péčí se pro účely stanovení úhrady rozumí: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Maximální výši úhrady za ubytování a stravu, kterou hradí klient ze svých prostředků (starobní důchod aj.), stanoví prováděcí právní předpis (Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách). Výše úhrady za péči se stanoví ve výši přiznaného příspěvku.

Může moji žádost o přijetí, případně přijetí samotné sociální zařízení odmítnout, pokud nemám dostatečné příjmy pro zaplacení úhrady za služby? 

Nemůže, finanční situace není důvodem pro odmítnutí zájemce o poskytnutí sociální služby. Sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby. Poskytovatel sociální služby se může dohodnout (dohoda je však čistě dobrovolná a odmítnutí nemůže mít vliv na sjednání smlouvy o poskytnutí sociální služby) na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením/domovech pro seniory/domovech se zvláštním režimem/zdravotnických zařízeních lůžkové péče musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu.

© 2024 ALL RIGHTS RESERVED