Průkaz osoby se zdravotním postižením

01.02.2019

Průkaz osoby se zdravotním postižením (dříve označovaný jako průkaz mimořádných výhod) je jedním z nástrojů sociální politiky určených ke zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením (průkaz OZP) má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

Označení průkazu jednotlivými symboly (průkaz TP, ZTP, ZTP/P) se odvíjí od míry funkčního postižení pohyblivosti a orientace. Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu se hodnotí zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu OZP, přesně definuje příloha č. 4 Vyhlášky č. 388/2011 Sb. U zdravotního stavu, který zde není uveden, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů výslovně uvedených funkční postižení odpovídá, nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné.

Nárok na průkaz OZP označený symbolem TP (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.

Za středně těžké funkční postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:

  • Ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny,
  • anatomická ztráta několika prstů nohou nebo ztráta nohy v nártu a výše až po bérec včetně,
  • podstatné omezení funkce dolní končetiny,
  • středně těžké omezení funkce dvou končetin,
  • zkrácení dolní končetiny přesahující 5 cm,
  • postižení pánve s poruchou pánevního prstence a závažnou neurologickou symptomatologií,
  • postižení páteře s často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění a poruchou svalového korzetu nebo se ztuhnutím dvou úseků páteře,
  • stavy spojené s často se opakujícími poruchami vědomí nebo závrativými stavy,
  • omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích,
  • psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně vysoce funkčního typu autismu,
  • neurodegenerativní postižení s pohybovou chudostí, poruchou posturální stability, slabostí dvou končetin a podstatným snížením dosahu chůze.

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:

  • vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky
  • přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních

Nárok na průkaz OZP označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

Za těžké funkční postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:

  • Anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, exteriérový uživatel protézy,
  • anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci,
  • funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce,
  • anatomická ztráta dolní a horní končetiny v úrovni bérce a předloktí,
  • anatomická ztráta horních končetin v úrovni předloktí,
  • těžké omezení funkce dvou končetin,
  • postižení pánve provázené těžkými parézami dolních končetin nebo závažnou nestabilitou pánevního prstence,
  • postižení páteře provázené těžkými parézami končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo závažné deformity páteře s omezením exkurzí hrudníku,
  • těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích,
  • celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku,
  • kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera 40 až 65%, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické zúžení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena,
  • oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
  • psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně středně funkčního typu autismu,
  • neurodegenerativní postižení s mnohočetnými hybnými komplikacemi typu rigidity, hypokinézy, tremoru, ataxie, mimovolných pohybů.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na:

  • Vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
  • přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních,
  • bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
  • slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

Nárok na průkaz OZP označený symbolem ZTP/P (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

Za zvlášť těžké funkční postižení nebo úplné postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:

  • Anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, interiérový uživatel protézy nebo odkázanost na invalidní vozík z uvedeného důvodu,
  • anatomická ztráta dolních končetin v bércích nebo výše,
  • anatomická ztráta horních končetin v úrovni lokte nebo výše nebo anatomická ztráta horní a dolní končetiny v úrovni paže a stehna,
  • funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce a současná funkční ztráta horní končetiny,
  • funkční ztráta dolních končetin se ztrátou opěrných funkcí,
  • zvlášť těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí; funkčním celkem se rozumí hrudník, páteř, pánev, končetina,
  • disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška nepřesahuje po ukončení růstu 120 cm,
  • multiorgánové selhávání dvou a více orgánů nebo ztráta imunity spojené se zvlášť těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti,
  • celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby mladší 18 let věku,
  • neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit se správnou světelnou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,
  • kombinované těžké postižení sluchu a zraku (těžká hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera horší než 65%, a oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
  • střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ nižší než 50,
  • psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace včetně nízkofunkčního typu autismu,
  • neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na:

  • Vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
  • přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních,
  • bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
  • slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy,
  • bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
  • bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.

Přiznání invalidity nebo statusu OZZ neznamená, že se osoba automaticky stane držitelem průkazu OZP přiznávaného dle Zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Od 1. 1. 2014 je možné průkaz OZP získat pouze na základě samostatného řízení a posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Řízení o přiznání průkazu OZP se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele / zákonného zástupce / opatrovníka aj. podané na tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Žádost mimo jiné obsahuje i označení ošetřujícího (praktického) lékaře, který registruje žadatele o průkaz OZP. Tento na základě výzvy z OSSZ zpracovává a vydává pro potřeby posouzení zdravotního stavu (schopnosti pohyblivosti a orientace) podklady o zdravotním stavu.

Nárok na průkaz OZP trvá po dobu platnosti výsledku posouzení (zdravotního posudku) schopnosti pohyblivosti a orientace žadatele o průkaz. Platnost tohoto výsledku posouzení může být časově omezena nebo je bez časového omezení. Doba platnosti průkazu jako veřejné listiny je nejvýše 5 let u osob do 18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku. Krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá žadateli průkaz OZP po předložení fotografie a zaplacení správního poplatku (např. 30,-Kč za vydání průkazu OZP včetně vydání nového průkazu z důvodu změn údajů uvedených na průkaze, 200,-Kč za vydání průkazu OZP náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený aj.).

Osoby, které jsou držiteli průkazu OZP, mohou v závislosti na typu průkazu uplatňovat širokou škálu výhod a čerpat benefity, které jim garantují jednotlivé právní předpisy (Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích aj.) či soukromé subjekty (např. slevy na telefon, zemní plyn a odběr elektrické energie, sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní akce a sportovní utkání apod.). Např. dle § 4 odst. 1 písm. g) Zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů jsou od rozhlasového a televizního poplatku osvobozeny osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti. Podle § 20a, odst. 1, písm. h) Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích jsou držitelé průkazu ZTP (s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou) nebo průkazu ZTP/P osvobozeni od zpoplatnění pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem (poplatku za použití dálnice a rychlostní silnice), pokud držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká (§ 22 Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Osoby, jimž byl vydán průkaz OZP II. či III. stupně, tedy nemusí platit dálniční známku. Jestliže motorové vozidlo není použito k dopravě těžce zdravotně postižené osoby, nelze využívat této výhody (tj. postižená osoba musí být v daný okamžik přepravována tímto vozidlem). Výjimku tvoří situace, kdy je těžce zdravotně postižená osoba umístěna v některém ze zdravotnických zařízení (např. lázních) nebo zařízení sociální péče a uživatel vozidla pro ni jede nebo se od ní vrací. V tomto případě musí řidič, který požívá výhody osvobození od poplatku za užití zpoplatněných komunikací, předložit potvrzení vedení předmětného zařízení, že těžce zdravotně postižený občan je pacientem nebo klientem daného zařízení. Osvobození od dálničních poplatků (úhrada prokázaná platným kuponem i mýtné) je nastaveno pouze pro území České republiky, v zahraničí mohou existovat odlišné podmínky pro zpoplatnění komunikace.

Odvolacím orgánem při zamítnutí žádosti o průkaz OZP / přiznání určitého typu průkazu OZP je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV ČR). Odvolání se podává prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce České republiky, která napadené rozhodnutí vydala, ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí.

 

© 2019 ALL RIGHTS RESERVED