Další otázky

28.02.2019

Pracovnělékařská prohlídka/lékařský posudek

Zaměstnavatel mě po 3 měsících nemoci odesílá na pracovnělékařskou prohlídku. Má na to právo?

Ano. Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci. Mimořádná prohlídka se podle § 12 Vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení Zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídkase provádí, pokud byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců atd.

Vzhledem k mým zdravotním obtížím mi byl při mimořádné pracovnělékařské prohlídce stanoven posudkový závěr „pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost“. Co to znamená?

Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti je důvodem pro převedení zaměstnance na jinou práci dle § 41 odst. 1 písm. a) a b) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce(povinností zaměstnavatele převést zaměstnance) nebo pro udělení výpovědi zaměstnanci ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. d) a e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Osoby se zdravotním postižením

Jaký je rozdíl mezi osobou se zdravotním postižením a osobou zdravotně znevýhodněnou?

Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve III. stupni (osoby s těžším zdravotním postižením), invalidními v I. nebo II. stupni, nebo zdravotně znevýhodněnými (OZZ). Dále pak také fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Osobám zdravotně znevýhodněným nenáleží žádná peněžitá dávka (viz invalidní důchod u přiznané invalidity I., II. či III. stupně). Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením příslušného orgánu sociálního zabezpečení v případě invalidity a potvrzením nebo rozhodnutím tohoto orgánu v případě uznání za OZZ.

Po dlouhodobé nemoci mám přiznanou invaliditu II. stupně a ráda bych nastoupila do zaměstnání na zkrácený úvazek. Jak je to se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením? Je pro zaměstnavatele „výhodné“ mne přijmout?

Dle § 81 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou všichni zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinni plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením – zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tuto povinnost zaměstnavatelé plní zejména skutečným zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru. Zákon však pamatuje i na jiné způsoby než zaměstnávání osob se zdravotním postižením, není-li u zaměstnavatele např. vzhledem k charakteru činnosti jejich uplatnění reálné. Jedná se o dvě alternativní/náhradní možnosti splnění povinného podílu, spolu s možností jejich vzájemné kombinace. První z nich představuje odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců, nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadávání zakázek těmto osobám (tzv. náhradní plnění). Druhou formou plnění povinného podílu je poté odvod do státního rozpočtu. Další výhoda související se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením se týká např. možnosti uplatnění slevy na dani zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatel může uplatnit za zdaňovací období slevu na dani ve výši 18 000,-Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením. V případě zaměstnance s těžším zdravotním postižením se jedná o částku 60 000,-Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením.

© 2019 ALL RIGHTS RESERVED