Další otázky

28.02.2019

Zaměstnavatel mě po 3 měsících nemoci odesílá na pracovnělékařskou prohlídku. Má na to právo?

Ano. Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci. Mimořádná prohlídka se podle § 12 Vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení Zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídkase provádí, pokud byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců atd.

Vzhledem k mým zdravotním obtížím mi byl při mimořádné pracovnělékařské prohlídce stanoven posudkový závěr „pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost“. Co to znamená?

Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti je důvodem pro převedení zaměstnance na jinou práci dle § 41 odst. 1 písm. a) a b) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce(povinností zaměstnavatele převést zaměstnance) nebo pro udělení výpovědi zaměstnanci ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. d) a e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Po dlouhodobé nemoci mám přiznanou invaliditu II. stupně a ráda bych nastoupila do zaměstnání na zkrácený úvazek. Jak je to se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením? Je pro zaměstnavatele „výhodné“ mne přijmout?

Dle § 81 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou všichni zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinni plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením – zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tuto povinnost zaměstnavatelé plní zejména skutečným zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru. Zákon však pamatuje i na jiné způsoby než zaměstnávání osob se zdravotním postižením, není-li u zaměstnavatele např. vzhledem k charakteru činnosti jejich uplatnění reálné. Jedná se o dvě alternativní/náhradní možnosti splnění povinného podílu, spolu s možností jejich vzájemné kombinace. První z nich představuje odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců, nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadávání zakázek těmto osobám (tzv. náhradní plnění). Druhou formou plnění povinného podílu je poté odvod do státního rozpočtu. Další výhoda související se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením se týká např. možnosti uplatnění slevy na dani zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatel může uplatnit za zdaňovací období slevu na dani ve výši 18 000,-Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením. V případě zaměstnance s těžším zdravotním postižením se jedná o částku 60 000,-Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením.

Z finančních důvodů se budu po mateřské dovolené vracet do práce a dítě bude hlídat manžel. Jelikož syna stále kojím, má zaměstnavatel povinnost umožnit mi kojení i během pracovní doby, pokud mi jej manžel přiveze? Bydlíme 15 minut jízdy autem od zaměstnavatele, proto bych ráda kojení zachovala

Ano. Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce 1 roku jeho věku 2 půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících 1 půlhodinová přestávka za směnu (přestávka na kojení či odsátí mléka). Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze 1 půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Z finančních důvodů se budu po mateřské dovolené vracet do práce a dítě bude hlídat manžel. Jelikož syna stále kojím, má zaměstnavatel povinnost umožnit mi kojení i během pracovní doby, pokud mi jej manžel přiveze? Bydlíme 15 minut jízdy autem od zaměstnavatele, proto bych ráda kojení zachovala.

Ano. Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce 1 roku jeho věku 2 půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících 1 půlhodinová přestávka za směnu (přestávka na kojení či odsátí mléka). Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze 1 půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

© 2020 ALL RIGHTS RESERVED