Peněžitá pomoc v mateřství

19.07.2023

Peněžitá pomoc v mateřství neboli „mateřská“ představuje dávku nemocenského pojištění, kterou pobírá obvykle žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozené dítě. Smyslem peněžité pomoci v mateřství je kompenzace ušlého příjmu (mzdy či platu) v souvislosti s mateřstvím či převzetím dítěte do péče. Peněžitá pomoc v mateřství je podmíněna předchozí pracovní činností (zaměstnáním či samostatnou výdělečnou činností) a účastí pojištěnce (muže či ženy) na nemocenském pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku.

 Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má

  • pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka
  • pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu
  • pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela
  • pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství
  • pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem úředního ověření podpisu matky dítěte)

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství OSVČ je kromě splnění podmínky účasti na pojištění po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění jako OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno, a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost. Uvedené doby se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností. Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z některých pojištěných činností – např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu aj.

Zákon připouští také opakované střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění (muž musí splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena – tj. 270 dní účasti na pojištění v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění v době nástupu peněžité pomoci v mateřství). Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu (po šestinedělí) a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak. Podmínkou je však péče o dítě po dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí

  • 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila
  • 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň 2 nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.
  • 22 týdnů u pojištěnce, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; který pečuje o dítě, jehož matka zemřela; který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže/nesmí o dítě pečovat nebo pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě.
  • 31 týdnů u pojištěnce, který z výše uvedených důvodu (převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, péče o dítě, jehož matka zemřela aj.) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává:

  • dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (těhotná zaměstnankyně má také od této doby nárok na mateřskou dovolenou dle 195 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce); pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu
  • dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem výše uvedené podpůrčí doby
  • dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v ostatních případech

Podpůrčí doba končí uplynutím stanovené doby, nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku 1 roku (jde-li o dávku náležející z titulu porodu dítěte) a pro účely dávky náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu či úmrtí matky dítěte) dnem převzetí, kdy dítě nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.

U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba kratší než 14 týdnů a nesmí skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí stanovené podpůrčí doby. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů (§ 195 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Jestliže dítě zemřelo před uplynutím podpůrčí doby, končí podpůrčí doba uplynutím 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, pokud by neskočila dříve (vyčerpání celkové podpůrčí doby).

Nárok uplatňuje těhotná pojištěnka nebo pojištěnka, která porodila dítě potvrzením ošetřujícího lékaře (gynekologa, u něhož je v předporodní péči) o očekávaném nebo skutečném dni porodu na tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“. Při převzetí dítěte do péče je zapotřebí uplatnit nárok podáním „Žádosti o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“ a osvědčením potřebných skutečností – rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte pojištěnci do péče nahrazující péči rodičů, písemná dohoda či lékařský posudek ošetřujícího lékaře matky dítěte („Potvrzení o zdravotním stavu matky dítěte a nároku pojištěnce na peněžitou pomoc v mateřství“) o tom, že matka nemůže/nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Pokud pojištěnec přebírá péči o dítě na základě písemné dohody, je třeba v ní uvést den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, den porodu a úředně ověřený podpis matky dítěte, popř. ověřený orgánem nemocenského pojištění. Den ověření podpisů na dohodě o péči o dítě musí předcházet dni, ve kterém má otec o dítě pečovat. Žádost o peněžitou pomoc v mateřství předkládají zaměstnanci svému zaměstnavateli, který ji společně s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ postoupí příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. OSVČ předávají žádost přímo OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží při narození dalšího dítěte i bez návratu do zaměstnání. U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí (první) peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 3 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Výdělečná činnost po dobu pobírání dávky

Co se výdělečné činnosti při pobírání peněžité pomoci v mateřství týče, po dobu šestinedělí je zakázána (zaměstnání i samostatná výdělečná činnost). Zákaz práce v šestinedělí vyplývá z § 35 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Peněžitá pomoc v mateřství dle § 16 písm. a) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. V průběhu mateřské dovolené (kdykoliv po šestinedělí) tedy nesmí zaměstnanec vykonávat stejnou práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství.

Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání (u nového zaměstnavatele) či výkon jiné výdělečné činnosti u nového/stávajícího zaměstnavatele (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti aj.). Pokud však nedošlo k rozvázání předchozího pracovního poměru, je nutné splnit zákonem stanovený zákaz vykonávání (vedle svého zaměstnání) výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho předchozího písemného souhlasu. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Nemocenské v souvislosti s porodem

Pokud pojištěnce nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale její pracovní poměr trvá do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, vznikne jí nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem. Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (§ 57 odst. 1 písm. f) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím 6. týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů (§ 59 odst. 1 písm. h) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Po skončení pracovní neschopnosti má pojištěnka nárok na rodičovský příspěvek poskytovaný podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře včetně možnosti volby mezi tří a čtyřletou dobou jeho čerpání.

 

© 2024 ALL RIGHTS RESERVED