Nárok na ošetřovné (dříve podporu při ošetřování člena rodiny) má zaměstnanec (muž i žena), který je účasten nemocenského pojištění v době vzniku potřeby ošetřování/péče a který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu:
- Ošetřování:
- dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
- ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
- Péče o dítě mladší 10 let, protože:
- školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události
- dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
- fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
Výše ošetřovného za kalendářní den (od prvního kalendářního dne) činí 60 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanovuje a redukuje stejným způsobem jako při výpočtu nemocenského.
Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti. Domácností se přitom rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. To neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Toto omezení neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou. Vystřídání celkovou délku pobírání ošetřovného neprodlužuje. U zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Rozhodné období pro ošetřovné se v tomto případě (převzetí péče místo jiného oprávněného) zjišťuje ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.
Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, zahraniční zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu apod.). Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Podpůrčí doba
Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování nebo péče a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.
O vzniku potřeby ošetřování rozhoduje ošetřující lékař, který vydává rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, potvrzení o potřebě péče a potvrzení o trvání potřeby ošetřování. Nárok na ošetřovné uplatňuje zaměstnanec u svého zaměstnavatele prostřednictvím tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“. Pro výplatu dávky musí zaměstnanec doložit trvání potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá tiskopisem „Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče)“ nebo „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“, které ošetřující lékař vystavuje na požádání zaměstnance zejména v případech, kdy jde o dlouhodobě trvající potřebu ošetřování.
Vznikla-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem. Běh podpůrčí doby se u ošetřovného staví po dobu poskytování zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče. Ošetřovné se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně vyplácí nejdéle do dne, jímž končí doba zaměstnání. Ochranná lhůta není pro ošetřovné stanovena (pokud potřeba ošetřování vznikla až po skončení zaměstnání, nárok na ošetřovné nevzniká).
