Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením

01.02.2019

Parkovací průkaz pro OZP je vázán na přiznání průkazu OZP, který je vydáván podle jiného právního předpisu (Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením). Držitelům průkazu ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou nebo držitelům průkazu ZTP/P vydává na základě žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (obecní či městský úřad) tzv. parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením. Jedná se o speciální označení vozidel a osob podle § 67 Zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů. Souvisejícími předpisy je poté Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, označení O 7), označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou (označení O 2) nebo označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu (označení O 5) smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu v zahraničí. Označení O 2 vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností držiteli řidičského oprávnění (nikoliv např. žadateli o řidičské oprávnění), který je držitelem průkazu ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.

Vozidlo lze označit parkovacím průkazem pro OZP pouze v případě, řídí-li vozidlo nebo je-li ve vozidle přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro OZP. Přepravovaná osoba je povinna prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením (parkovací průkaz se používá současně s průkazem ZTP nebo ZTP/P). Parkovací průkaz lze tedy používat v jakémkoliv vozidle, kterým je zdravotně postižená osoba přepravována.

V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením opravňuje řidiče motorového vozidla označeného tímto průkazem stát po dobu nezbytně potřebnou s autem na místech, kde je dle dopravního značení „zákaz stání“, pokud tím nedojde k ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Uvedení řidiči jsou však povinni dodržovat „zákaz zastavení“ označený dopravní značkou i vodorovným dopravním značením vyjadřujícím zákaz zastavení. Vozidla označená parkovacím průkazem zároveň mohou (je-li to naléhavě nutné) vjíždět i tam, kde je značka „zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami: „jen zásobování“, „mimo zásobování“, „jen dopravní obsluha“ a „mimo dopravní obsluhy“. Další výhodou je i možnost vjíždět (je-li to naléhavě nutné) do oblasti označené dopravní značkou „pěší zóna“. Na vyhrazeném parkovišti/vyhrazených místech pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro OZP je vozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání.

Parkovací průkaz pro OZP vydávaný v ČR má od 1. 8. 2011 mezinárodní platnost v rámci celé Evropské unie (EU) a také jeho vzhled je sjednocen s průkazy/kartami v ostatních členských státech. V rámci EU platí parkovací průkaz pro OZP především pro parkování, nicméně vždy je vhodné ověřit si předem přesné podmínky v dané zemi.

Silniční úřad (odbor dopravy) může na základě písemné žádosti osoby, které byl vydán parkovací průkaz pro OZP (je tedy držitelem průkazu ZTP či ZTP/P), vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště (§ 67 odst. 9 Zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů). K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (zvláštní užívání), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Policie České republiky (§ 25 odst. 6 písm. c) bod 4 Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Rozhodnutí je na dobu určitou, vztahuje se na konkrétní registrační značku vozidla a jsou v něm stanoveny podmínky zvláštního užívání. Žadatel musí být vlastníkem/provozovatelem vozidla zapsaným v technickém průkazu vozidla s místem trvalého pobytu v žádaném místě. Vlastníkem vozidla může případně být jiná osoba, která má místo trvalého pobytu shodné s žadatelem. Nejedná se však o automatický nárok na zřízení vyhrazeného parkovacího stání na registrační značku vozidla, neboť u každé žádosti se posuzuje potřeba konkrétního žadatele (zejména zdravotní stav, nemožnost parkování v garáži či na vlastním pozemku před domem apod.) i to, jak velký je v dané lokalitě tlak na parkovací místa. Podmínky pro zřizování těchto míst si stanovuje každý úřad samostatně. Silniční správní úřad vykonává dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště. Náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace stanovuje § 40 Vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

Dle položky 36 Zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích je žadatel (občan se zvlášť těžkým zdravotním postižením, který je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P) osvobozen od poplatku za vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace (ke zřízení vyhrazeného parkovacího místa). Poplatek za užívání veřejného prostranství dle § 4 Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí vyhrazení trvalého parkovacího místa. Tento poplatek však nehradí osoby zdravotně postižené dle Zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Poplatek za vyznačení parkovacího místa dopravní značkou i vodorovným dopravním značením je žadatel povinen uhradit na své náklady, vlastní značení provádí odbor dopravy nebo si ho může osoba dojednat u soukromé firmy.

© 2019 ALL RIGHTS RESERVED