Obecně o dávkách

26.02.2019

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti (z důvodu nemoci nebo úrazu), nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění (nároky osob a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, orgány nemocenského pojištění a uskutečňování jejich úkolů/oprávnění, řízení ve věcech nemocenského pojištění aj.). Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno v Zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Systém nemocenského pojištění je určen osobám výdělečně činným, které při ztrátě příjmu v tzv. krátkodobých sociálních událostech zabezpečuje peněžitými dávkami.

Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:

  • nemocenské
  • ošetřovné
  • dlouhodobé ošetřovné
  • peněžitá pomoc v mateřství
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
  • dávka otcovské poporodní péče

Nárok na dávky nemocenského pojištění vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávky byly splněny v době pojištění, případně u dávek – nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství – po zániku pojištění v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události dříve, než opět nastoupí další zaměstnání.

Všechny dávky nemocenského pojištění náleží za kalendářní dny, vyplácí je a rozhodují o nich příslušné správy sociálního zabezpečení – Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) – a jsou hrazeny ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).

Pojištěnec dle § 16 písm. a) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a ošetřovného za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci, nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Účast na nemocenském pojištění

Účast fyzické osoby na nemocenském pojištění může být buď povinná (zaměstnanci), či dobrovolná (osoby samostatně výdělečně činné).

Zaměstnanci

Nemocenského pojištění jsou (při splnění stanovených podmínek) povinně účastni zaměstnanci, kteří jsou účastni pojištění v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání na území České republiky nebo přechodně mimo území ČR, pokud je místo výkonu práce trvale v ČR, a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání (mzda či plat) za kalendářní měsíc dosahuje alespoň tzv. rozhodného příjmu (částka 2 500,-Kč).

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (DPP) jsou účastni nemocenského pojištění (sociálního pojištění, jelikož jeho třemi složkami je právě nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), jestliže splňují podmínku výkonu zaměstnání na území ČR/přechodně mimo ČR s místem výkonu práce trvale v ČR, a byl jim zúčtován (dosáhli) započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000,-Kč. Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci částku 10 000,-Kč.

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání (např. souběžně pracuje v rámci více pracovních poměrů), z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání (z každé činnosti samostatně). Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou. Vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány.

U zaměstnance souvisí výplata dávek nemocenského pojištění s tím, že v této době je dán zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele a zároveň se jedná o překážky v práci na straně zaměstnance. Více se dozvíte v sekci Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem, překážky v práci.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Účast osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na nemocenském pojištění je dobrovolná. OSVČ je účastna pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území ČR, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky, a podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení / Městské správy sociálního zabezpečení Brno / Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) přihlásí (hradí si pojistné), mají nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, dávku otcovské poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné. Jestliže OSVČ vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Základem pro výpočet dávek nemocenského pojištění je denní vyměřovací základ. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ (dosažený hrubý příjem, vyměřovacím základem OSVČ je úhrn měsíčních základů, z nichž OSVČ zaplatila pojistné) zjištěný z rozhodného období (rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) vydělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů (tzn. bez vyloučených dnů) připadajících na rozhodné období. Zjednodušeně řečeno je denní vyměřovací základ průměrný denní příjem za rozhodné období. Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu; kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti/karantény; kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné atd.), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance (doby zaměstnání) do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců (zaměstnání tedy trvá kratší dobu), je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Takto stanovený průměrný denní příjem se dále upravuje – redukuje – prostřednictvím tzv. redukčních hranic na denní vyměřovací základ (viz stanovené redukční hranice u jednotlivých dávek od 1. 1. 2019 – výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve Sbírce zákonů sdělením).

Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet:

  • nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
  • peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2019 výše:

  • První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 090,-Kč,
  • druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 635,-Kč,
  • třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 3 270,-Kč.

Kalkulačku pro výpočet dávek nemocenského pojištění lze nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (https://www.mpsv.cz/cs/13622).

© 2019 ALL RIGHTS RESERVED