Invalidita

27.02.2019

Žádost o přiznání invalidního důchodu

V souvislosti se zhoršením zdravotního stavu jsem již 9 měsíců v pracovní neschopnosti. Kdy je nejvhodnější podat žádost o invalidní důchod?

Dočasnou pracovní neschopnost z důvodu nemoci/úrazu pokrývá dávka nemocenského pojištění (Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) – nemocenské. Podpůrčí doba u nemocenského činí nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Existuje-li předpoklad trvání pracovní neschopnosti i po uplynutí podpůrčí doby nemocenského, je vhodné s předstihem podat žádost o přiznání invalidního důchodu. Tímto krokem bude zajištěna kontinuita vyplácení, tzn. navázání pobírání invalidního důchodu na nemocenské. Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého pojištěnec žádá dávku důchodového pojištění (invalidní důchod) přiznat. Rozhodnutí o přiznání dávky je ČSSZ povinna vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.

Přestože podle vyjádření mého ošetřujícího lékaře splňuji zdravotní podmínky pro přiznání invalidního důchodu, nejsem si však jistý splněním doby účasti na pojištění. Mohu si délku svých zaměstnání před podáním žádosti o invalidní důchod nějak ověřit?  

Potřebná doba účasti na důchodovém pojištění pro nárok na invalidní důchod je definována odlišně pro jednotlivé věkové skupiny pojištěnců a zjišťuje se z období před vznikem invalidity. Účast na důchodovém pojištění lze získat výdělečnou činností/zaměstnáním (pracovní poměr či OSVČ), dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění či náhradní dobou pojištění (evidence na Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání, péče o dítě ve věku do 4 let, péče o osobu mladší 10 let závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. až IV. stupni aj.). Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně než 1 rok, od 20 let do 22 let 1 rok, od 22 let do 24 let 2 roky, od 24 let do 26 let 3 roky, od 26 let do 28 let 4 roky, nad 28 let 5 let z posledních 10ti let před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se od 1. 1. 2010 podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 let. V případě nejasností stran splnění podmínky potřebné doby pojištění účasti na důchodovém pojištění můžete požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) – Odbor správní údajové základny – o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, náhradních dob pojištění, přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob uložených v evidenci ČSSZ včetně celkového součtu evidované doby i počtu neevidovaných dob a součtu náhradních dob pojištění. O informativní osobní list důchodového pojištění si lze požádat písemně na adrese ČSSZ („žádám o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění“) s uvedením rodného čísla, jména, příjmení, rodného příjmení a adresy žadatele, či prostřednictvím tiskopisu „Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění“, který je ke stažení na webových stránkách ČSSZ. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. ČSSZ informativní osobní list důchodového pojištění odešle na uvedenou adresu žadatele do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Posudkový lékař v posudku o invaliditě zmínil, že je mé onemocnění v remisi. Jelikož s tímto nesouhlasím ani já, ani můj ošetřující odborný lékař (neurolog), mohu se proti posudku odvolat?

Lékařská posudková služba (LPS) příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení/Městské správy sociálního zabezpečení Brno/Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) se v oblasti posuzování zdravotního stavu pro účely důchodového pojištění řídí Vyhláškou č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Tato vyhláška stanovuje procentní míry poklesu pracovní schopnosti, způsob posouzení poklesu pracovní schopnosti, způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti u invalidity I. a II. stupně a ve zcela mimořádných případech (invalidity III. stupně), v neposlední řadě poté stanovuje náležitosti posudku o invaliditě. Výsledkem zdravotního posouzení pro účely invalidity je posudek, který vychází ze zdravotnické dokumentace (z doložených odborných nálezů jednotlivých lékařů) a je podkladem pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Opravný prostředek proti posouzení zdravotního stavu (posudku o invaliditě) není přípustný. Posudek o invaliditě je pouze podkladem pro rozhodnutí, nikoliv rozhodnutím samotným. V případě nesouhlasu lze podat písemné námitky ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ČSSZ, které lze uplatnit u kterékoliv OSSZ (oddělení námitkového řízení) či přímo ČSSZ (oddělení námitkového rozhodování). V případě neúspěšného námitkového řízení je následně možné podat správní žalobu ke krajskému soudu podle místa trvalého bydliště, a to ve lhůtě do 2 měsíců od doručení rozhodnutí z námitkového řízení.

Invalidní důchod a výdělečná činnost

Je nějak omezena výše výdělku poživatelů invalidního důchodu?

Není. Novela Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platná od 1. 2. 2006 umožňuje přivýdělek k invalidnímu důchodu bez jakéhokoliv finančního omezení. Souběh invalidního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti je možný bez dalších podmínek a nezáleží přitom na charakteru výdělečné činnosti (závislá činnost nebo samostatná výdělečná činnost), rozsahu této činnosti (plný či zkrácený úvazek, doba určitá nebo neurčitá) ani na výši příjmu z výdělečné činnosti.

Před měsícem mi byl přiznaný invalidní důchod II. stupně. Mám povinnost se v případě propuštění ze zaměstnání (nezaměstnanosti) registrovat na Úřadu práce ČR?

Nemáte, nicméně je to vhodné. Doba vedení v evidenci Úřadu práce ČR představuje tzv. náhradní dobu pojištění (období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné a přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro nárok na starobní důchod). Doba samostatného pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně (bez souběžné výdělečné činnosti či registrace na Úřadu práce ČR) tzv. náhradní dobou pojištění není. Tzn., že pokud pojištěnec pobírá invalidní důchod I. nebo II. stupně a není zaměstnán či registrován na Úřadu práce ČR, nezapočítává se mu tato doba do odpracovaných let nutných k nároku na starobní důchod. Proto je u osob s přiznanou invaliditou I. a II. stupně důležité/vhodné, aby byly výdělečně činné (pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně výdělečnou činnost předpokládá) či v případě nezaměstnanosti registrovány na Úřadu práce ČR.

Další otázky

Co znamená pojem „invalidní důchod z mládí“?

„Invalidní důchod z mládí“ je označení invalidního důchodu III. stupně, na který má nárok osoba, která dosáhla alespoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu III. stupně. Podstatné je, že invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (z důvodu zdravotního stavu osoba nebyla schopna dobu pojištění získat). Za invaliditu III. stupně se považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Výše procentní výměry důchodu činí měsíčně 45% výpočtového základu, který se pro tyto účely stanoví z osobního vyměřovacího základu. Nárok na poskytnutí procentní výměry invalidního důchodu nejméně ve výši procentní výměry tzv. „invalidního důchodu z mládí“ vzniká pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku.

V souvislosti se zhoršením mého zdravotního stavu mi byl přiznaný invalidní důchod II. stupně. Mohu i nadále (paralelně) pobírat příspěvek na péči na svého syna, o kterého se starám?

V případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče, krajská pobočka Úřadu práce ČR kontroluje, zda je tato osoba zdravotně způsobilá k poskytování pomoci. Za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb (zpravidla se jedná o ošetřujícího lékaře) doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat.

© 2020 ALL RIGHTS RESERVED