Transplantace orgánů

Stává se často, že tělo nový orgán nepřijme?

Úplné selhání orgánu na základě odhojení je v současné době vzácné, zabraňuje se mu podáváním imunosupresivní léčby.

Mohu darovat orgán i když jsem dříve podstoupil operaci, užívám trvale léky?

Ano, dárcem orgánů může být i člověk, který podstoupil operaci v dutině břišní a ani užívání většiny léků není kontraindikací k dárcovství orgánů. Záleží na funkčnosti jednotlivých orgánů a na celkovém zdravotním stavu dárce. Pacient před darováním orgánu musí podstoupit podrobná lékařská vyšetření, která zajistí, aby po darování byla zachována stejná kvalita jeho života.

Někde jsem četla že v ČR jsme všichni potenciálními dárci orgánů a nevyžaduje se žádný souhlas ode mne ani příbuzných. Je to tak?

Ano, v ČR uplatňujeme princip předpokládaného souhlasu s dárcovstvím. V případě, že nechcete orgány darovat, musíte být zaregistrována v Registru osob odmítajících posmrtný odběr orgánů, popř. vyslovit nesouhlas přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a svědkem.

Jak dlouhé jsou čekací lhůty na transplantaci ledviny?

Čekací doba nelze obecně určit, je vzhledem k dostupnosti orgánů a různým lékařským kritériím různá, a to jak pro jednotlivé orgány, tak pro konkrétní pacienty. Vaše čekání závisí na vhodném dárci, krevní skupině, antigenech, apod.

Před 4mi lety jsem podstoupil transplantaci ledviny a po ní jsem pobíral invalidní důchod 3. stupně. Od loňského roku mi byl důchod změněn na 1. stupeň. Mám ale komplikace s ledvinou, zhoršuje se mi zrak, mám problémy s páteří. Mám šanci na zvýšení stupně invalidního důchodu?

Ano, šance na zvýšení zde je. Můžete požádat o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, a to na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa Vašeho trvalého pobytu. Posudkový lékař vyhodnotí Váš aktuální zdravotní stav a určí procentní míru poklesu pracovní schopnosti. Důležité je vědět, že pro různé nemoci se procentní míry poklesu pracovní schopnosti nesčítají – určí se, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení. S ohledem na Vaše ostatní zdravotní postižení může posudkový lékař navýšit za všechny ostatní nemoci procentní míru poklesu pracovní schopnosti až o 10 procentních bodů.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Může po mně Úřad práce v rámci dávek pomoci v hmotné nouzi požadovat, abych prodal určitý majetek?

Ano. Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, zda má osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, nároku na výživné aj.), vlastní prací (započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující, zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti aj.) a prodejem nebo jiným využitím majetku. Z movitého a nemovitého majetku je však vyloučen majetek, jehož prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat. Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u nemovitosti nebo bytu, které osoba využívá k přiměřenému trvalému bydlení, prostředků zdravotnické techniky, zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením, motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání, uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem aj.

Jsem v rámci žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi povinen vpustit úředníka z Úřadu práce do svého bytu?

Ano. Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem provádět sociální šetření, popřípadě šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky (zjištění, v jakých životních/sociálních/materiálních podmínkách žadatel skutečně žije – popis domácnosti, zjištění počtu osob, které se nachází/žijí v bytě aj.). Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi jako doložkou služebního průkazu. O sociálním šetření, popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky se vždy učiní záznam ve spise. Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření, popřípadě šetření v místě, k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.

Úřad práce mi chce část dávek vyplácet v nepeněžní formě – v poukázkách. Má na to právo?

Ano. Dávky pomoci v hmotné nouzi se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený oprávněnou osobou, v hotovosti, poštovním poukazem, prostřednictvím poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby,  prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána. Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi např. v § 43 odst. 5 písm. a) zmiňuje, že příjemci příspěvku na živobytí, který pobírá dávku déle než 6 měsíců v posledních 12 měsících, Úřad práce ČR vyplatí část příspěvku na živobytí poukázkami (nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky je vypláceno poukázkami opravňujícími k nákupu zboží ve stanovené hodnotě). Poukázky nelze použít např. k úhradě alkoholu a tabákových výrobků a nelze ji směnit za hotovost.

Vyplácení v nepeněžité formě se nepoužije v případech, kdy výše příspěvku na živobytí nepřesahuje 500 Kč, a v případech, kdy je příjemce nebo osoba s ním společně posuzovaná osobou, která poskytuje péči podle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 5, nebo osobou, které:
1. jsou poskytovány pobytové sociální služby,
2. je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc,
3. byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost,
4. byl přiznán příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a to ode dne právní moci rozhodnutí o přiznání této dávky, nebo je osobou starší 70 let,
5. byla přiznána invalidita III. stupně,
anebo v případech, kdy se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele.

Musím uhradit regulační poplatek, pokud mám doklad o tom, že jsem v hmotné nouzi?

Nikoliv. Regulační poplatek ve výši 90,-Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství není povinen hradit pojištěnec, který přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi ne starším 30 dnů.

Další otázky

Zaměstnavatel mě po 3 měsících nemoci odesílá na pracovnělékařskou prohlídku. Má na to právo?

Ano. Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci. Mimořádná prohlídka se podle § 12 Vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení Zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídka se provádí, pokud byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců atd.

Vzhledem k mým zdravotním obtížím mi byl při mimořádné pracovnělékařské prohlídce stanoven posudkový závěr „pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost“. Co to znamená?

Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti je důvodem pro převedení zaměstnance na jinou práci dle § 41 odst. 1 písm. a) a b) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (povinností zaměstnavatele převést zaměstnance) nebo pro udělení výpovědi zaměstnanci ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. d) a e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Po dlouhodobé nemoci mám přiznanou invaliditu II. stupně a ráda bych nastoupila do zaměstnání na zkrácený úvazek. Jak je to se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením? Je pro zaměstnavatele „výhodné“ mne přijmout?

Dle § 81 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jsou všichni zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinni plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením – zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tuto povinnost zaměstnavatelé plní zejména skutečným zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru. Zákon však pamatuje i na jiné způsoby než zaměstnávání osob se zdravotním postižením, není-li u zaměstnavatele např. vzhledem k charakteru činnosti jejich uplatnění reálné. Jedná se o dvě alternativní/náhradní možnosti splnění povinného podílu, spolu s možností jejich vzájemné kombinace. První z nich představuje odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců, nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadávání zakázek těmto osobám (tzv. náhradní plnění). Druhou formou plnění povinného podílu je poté odvod do státního rozpočtu. Další výhoda související se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením se týká např. možnosti uplatnění slevy na dani zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatel může uplatnit za zdaňovací období slevu na dani ve výši 18 000,-Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením. V případě zaměstnance s těžším zdravotním postižením se jedná o částku 60 000,-Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením.

Z finančních důvodů se budu po mateřské dovolené vracet do práce a dítě bude hlídat manžel. Jelikož syna stále kojím, má zaměstnavatel povinnost umožnit mi kojení i během pracovní doby, pokud mi jej manžel přiveze? Bydlíme 15 minut jízdy autem od zaměstnavatele, proto bych ráda kojení zachovala

Ano. Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce 1 roku jeho věku 2 půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících 1 půlhodinová přestávka za směnu (přestávka na kojení či odsátí mléka). Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze 1 půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Odstupné

Zaměstnavatel se mnou rozvázal pracovní poměr výpovědí z organizačních důvodů (pro nadbytečnost). Mám nárok na odstupné? 

Ano. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c)(ruší-li se podnik zaměstnavatele nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok; dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky; trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

V rámci výkonu práce s chemickými látkami jsem onemocněla nemocí z povolání (astma bronchiale). Jelikož v podniku jiná vhodná práce není, může se mnou zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr? Vznikne mi tím nárok na odstupné?

Ano. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) (nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice)nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Mám nárok na odstupné ze zdravotních důvodů, pokud mám v lékařském posudku uvedeno „pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost“?

Nikoliv. Dle § 52 písm. e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost. U výpovědi z tohoto důvodu však zaměstnanci odstupné nenáleží.

Podpora v nezaměstnanosti

Zaměstnavatel se mnou ukončil pracovní poměr. Za jakých podmínek mám nárok na podporu v nezaměstnanosti a jak dlouho ji budu pobírat? Je mi 58 let a hledání nového místa nebude snadné. 

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období (poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání – např. doby osobní péče o dítě ve věku do 4 let, doby pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně aj.), požádal krajskou pobočku Úřadu práce ČR, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Rozhodující pro délku podpůrčí doby (tzn., délky vyplácení podpory v nezaměstnanosti) je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. 

Ovlivní výši podpory v nezaměstnanosti, pokud ukončí zaměstnání (podá výpověď) zaměstnanec?

Ano.V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu. Vážnými důvody jsou důvody spočívající např. v nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let nebo o fyzickou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II – středně těžká závislost, ve stupni III – těžká závislost nebo ve stupni IV – úplná závislost, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; v docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte; ve zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce ČR; v jiných vážných osobních důvodech – etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele aj. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti v ostatních případech (mimo výpovědi ze strany zaměstnance) činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Zprostředkování zaměstnání

Mohu si při evidenci na Úřadu práce přivydělat?

Ano, přivýdělek v průběhu vedení v evidenci Úřadu práce ČR možný je, ale pouze v případě, že nepobíráte podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv. nekolidující zaměstnání, v rámci něhož je možné pracovat v pracovním nebo služebním poměru včetně dohody o pracovní činnosti (DPČ), pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Při evidenci na Úřadu práce ČR si však nelze přivydělávat formou dohody o provedení práce (DPP), a to bez ohledu na výši výdělku. Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání není překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce ČR při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce ČR výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti a dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.

Jsem uchazečem o zaměstnání registrovaným na Úřadu práce ČR. Může mě Úřad práce ČR nějak postihnout (např. finančně), pokud odmítnu nastoupit do nabízeného zaměstnání?

Ano. Fyzická osoba, zařazená do evidence uchazečů o zaměstnání, je povinna poskytovat krajské pobočce Úřadu práce ČR potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a o povinnosti řídit se pokyny této pobočky, jinak se vystavuje uložení zákonem definovaných sankcí. Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (tj. zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání); odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci/neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy/neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí/nepodrobí se závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností; neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené; odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu, nebo psychologickému vyšetření; či maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR (např. nedostaví se na Úřad práce ČR ve stanoveném termínu bez vážných důvodů, kterými je kupříkladu nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o fyzickou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II – středně těžká závislost, ve stupni III – těžká závislost nebo ve stupni IV – úplná závislost, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte; zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce ČR aj.). V těchto případech včetně vyřazení pro výkon nelegální práce může být uchazeč o zaměstnání znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne tohoto vyřazení, a to na základě nové písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Mohu být zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR, pokud jsem v pracovní neschopnosti?

Nikoliv, po dobu dočasné pracovní neschopnosti nelze požádat o zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, i když v jejím průběhu pracovní poměr skončil. Uchazečem o zaměstnání se fyzická osoba nemůže stát také v době, po kterou vykonává trest odnětí svobody či ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě; pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu (rodiče na mateřské dovolené); je invalidní ve III. stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve III. stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek; neposkytne Úřadu práce ČR identifikační údaje a souhlas se zpracováním osobních údajů. Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba, která není v dočasné pracovní neschopnosti, o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

Pracovní poměr

U stávajícího zaměstnavatele pracuji 6 let. Pracovní smlouvu na dobu určitou (vždy na 3 roky) mi chce prodloužit i nyní. Má na to právo? Nemám už nárok na pracovní smlouvu na dobu neurčitou?

Zaměstnavatel skutečně na takový postup právo má. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat maximálně na dobu 3 let. Jednou založený pracovní poměr na dobu určitou lze opakovat nejvýše ještě 2x. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje sjednání nové pracovní smlouvy, dodatek ke stávající smlouvě i jeho prodloužení (prodloužení stávající pracovní smlouvy). Sjednal-li s Vámi zaměstnavatel pracovní poměr na období 3 let, tento jednou prodloužil, má právo ještě na jedno prodloužení v maximální délce 3 let. Teprve po vyčerpání maximálního možného počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou (3x až 3 roky) může nastat změna pracovního poměru na dobu neurčitou.

Onemocněl jsem ve zkušební době. Může se mnou zaměstnavatel ukončit pracovní poměr?

Co se zrušení pracovního poměru ve zkušební době týče, zaměstnavatel i zaměstnanec může zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (nemoci) či karantény zaměstnance. Smyslem tohoto pravidla je, aby se zaměstnavatel nemohl vyhnout poskytování náhrady mzdy nebo jiného příjmu (platu, odměny z dohody o pracovní činnosti/dohody o provedení práce) zaměstnanci za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti/karantény tím, že by s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Po uplynutí prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance však již zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr ve zkušební době bez omezení (přestože pracovní neschopnost zaměstnance nadále trvá). Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Ráda bych ukončila pracovní poměr u stávajícího zaměstnavatele (mám již domluvené nové pracovní místo), dohoda se zaměstnavatelem však možná není, trvá na dodržení dvouměsíční výpovědní doby. Mohu v tomto případě využít okamžitého zrušení pracovního poměru?

Nikoliv. Možnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance je povolena pouze ve výjimečných případech (stanoveny jsou pouze 2 důvody), které jsou definovány v § 56 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů od předložení posudku výkon jiné pro něho vhodné práce (s ohledem na jeho zdravotní stav, schopnosti, kvalifikaci apod.). Druhou možností pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem je situace, kdy zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Okamžité zrušení pracovního poměru z jiného, než zákonem výše definovaného důvodu je neplatné. Není-li dohoda se zaměstnavatelem možná, nezbývá než rozvázat pracovní poměr výpovědí a vyčkat na skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby.

© 2024 ALL RIGHTS RESERVED