Příspěvek na péči

V souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem, mým věkem (83 let) a potřebou pomoci ze strany mé rodiny jsem si podal žádost o příspěvek na péči. Tři dny na to jsem si však zlomil nohu v krčku. Jelikož můj ošetřující lékař zmínil potřebu dlouhodobější hospitalizace, nebudu se moci dostavit domů na sociální šetření ze strany Úřadu práce ČR. Jak bude teď řízení tedy pokračovat? 

Při sociálním šetření se pro účely posuzování stupně závislosti zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí (rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity) z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti – zvládání základních životních potřeb. Sociální šetření provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR však také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (např. v léčebně dlouhodobě nemocných – LDN), jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů. Podmínkou je, že tato skutečnost byla krajské pobočce Úřadu práce ČR písemně oznámena a doložena potvrzením poskytovatele zdravotních služeb podle § 21 odst. 1 písm. e) Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Písemné potvrzení o hospitalizaci vydá pacientovi na jeho žádost dané zdravotnické zařízení, nárok na jeho vydání je ukotven v § 45 odst. 3 písm. g) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Pro pokračování řízení o nároku na příspěvek na péči (do uplynutí uvedené lhůty bude přerušeno) je tedy nezbytné příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR doložit potvrzení poskytovatele zdravotních služeb.

Pobírám příspěvek na péči II. stupně a momentálně jsem hospitalizován. Musím hospitalizaci někam hlásit? Mám nadále na příspěvek na péči nárok?

Ano. Ustanovení § 21 odst. 2 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ukládá příjemci příspěvku mimo jiné i povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu (tzn. přijetí i propuštění z hospitalizace). Příspěvek na péči se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52 (sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče). Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci.

Kdo je „zvláštní příjemce příspěvku na péči“?

Zvláštní příjemce příspěvku na péči je fyzická osoba, která je ustanovena krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku (zákonný zástupce nebo opatrovník, jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu) nemůže příspěvek přijímat, nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci. Krajská pobočka Úřadu práce ČR může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí, a jejíž zájmy nejsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku souhlasit. Souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu toho, že oprávněná osoba příspěvek nevyužívá nebo nemůže využívat k zajištění potřebné pomoci. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Krajská pobočka Úřadu práce ČR zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní stanovené povinnosti.

Sociální služby

Po dobu své plánované operace a následné rekonvalescence potřebuji zajistit péči o manžela (příjemce příspěvku na péči III. stupně), o kterého jinak celodenně pečuji. Jelikož se toho kvůli pracovnímu vytížení a jinému místu bydliště nemůže zhostit nikdo jiný z rodiny, existuje nějaká možnost pomoci?  

Ano. Odlehčovací služby (respitní/úlevová péče) jsou druhem sociální služby, jejímž cílem je umožnit fyzické osobě dlouhodobě pečující o osobu závislou na pomoci nezbytný odpočinek. Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů a výchovné/vzdělávací a aktivizační činnosti. Služba se poskytuje za úplatu (detailně viz § 44 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a § 10 Vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).

Domov pro seniory, do něhož mám podanou žádost o přijetí, mne vyzval k nástupu do zařízení. Sociální pracovnice mne při osobní schůzce informovala o tom, že můj celý příspěvek na péči bude od mého nástupu náležet danému zařízení. Mají na to skutečně právo?

Ano. Za pobytové služby poskytované v domovech pro seniory hradí klient úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Péčí se pro účely stanovení úhrady rozumí: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Maximální výši úhrady za ubytování a stravu, kterou hradí klient ze svých prostředků (starobní důchod aj.), stanoví prováděcí právní předpis (Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách). Výše úhrady za péči se stanoví ve výši přiznaného příspěvku.

Může moji žádost o přijetí, případně přijetí samotné sociální zařízení odmítnout, pokud nemám dostatečné příjmy pro zaplacení úhrady za služby? 

Nemůže, finanční situace není důvodem pro odmítnutí zájemce o poskytnutí sociální služby. Sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby. Poskytovatel sociální služby se může dohodnout (dohoda je však čistě dobrovolná a odmítnutí nemůže mít vliv na sjednání smlouvy o poskytnutí sociální služby) na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením/domovech pro seniory/domovech se zvláštním režimem/zdravotnických zařízeních lůžkové péče musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu.

Může moji žádost o přijetí, případně přijetí samotné sociální zařízení odmítnout, pokud nemám dostatečné příjmy pro zaplacení úhrady za služby? 

Nemůže, finanční situace není důvodem pro odmítnutí zájemce o poskytnutí sociální služby. Sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby. Poskytovatel sociální služby se může dohodnout (dohoda je však čistě dobrovolná a odmítnutí nemůže mít vliv na sjednání smlouvy o poskytnutí sociální služby) na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením/domovech pro seniory/domovech se zvláštním režimem/zdravotnických zařízeních lůžkové péče musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu.

Kdo je „zvláštní příjemce příspěvku na péči“?

Zvláštní příjemce příspěvku na péči je fyzická osoba, která je ustanovena krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku (zákonný zástupce nebo opatrovník, jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu) nemůže příspěvek přijímat, nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci. Krajská pobočka Úřadu práce ČR může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí, a jejíž zájmy nejsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku souhlasit. Souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu toho, že oprávněná osoba příspěvek nevyužívá nebo nemůže využívat k zajištění potřebné pomoci. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Krajská pobočka Úřadu práce ČR zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní stanovené povinnosti.

Po dobu své plánované operace a následné rekonvalescence potřebuji zajistit péči o manžela (příjemce příspěvku na péči III. stupně), o kterého jinak celodenně pečuji. Jelikož se toho kvůli pracovnímu vytížení a jinému místu bydliště nemůže zhostit nikdo jiný z rodiny, existuje nějaká možnost pomoci?  

Ano. Odlehčovací služby (respitní/úlevová péče) jsou druhem sociální služby, jejímž cílem je umožnit fyzické osobě dlouhodobě pečující o osobu závislou na pomoci nezbytný odpočinek. Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů a výchovné/vzdělávací a aktivizační činnosti. Služba se poskytuje za úplatu (detailně viz § 44 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a § 10 Vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).

Domov pro seniory, do něhož mám podanou žádost o přijetí, mne vyzval k nástupu do zařízení. Sociální pracovnice mne při osobní schůzce informovala o tom, že můj celý příspěvek na péči bude od mého nástupu náležet danému zařízení. Mají na to skutečně právo?

Ano. Za pobytové služby poskytované v domovech pro seniory hradí klient úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Péčí se pro účely stanovení úhrady rozumí: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Maximální výši úhrady za ubytování a stravu, kterou hradí klient ze svých prostředků (starobní důchod aj.), stanoví prováděcí právní předpis (Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách). Výše úhrady za péči se stanoví ve výši přiznaného příspěvku.

Pobírám příspěvek na péči II. stupně a momentálně jsem hospitalizován. Musím hospitalizaci někam hlásit? Mám nadále na příspěvek na péči nárok?

Ano. Ustanovení § 21 odst. 2 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ukládá příjemci příspěvku mimo jiné i povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu (tzn. přijetí i propuštění z  hospitalizace). Příspěvek na péči se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52 (sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče). Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci.

V souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem, mým věkem (83 let) a potřebou pomoci ze strany mé rodiny jsem si podal žádost o příspěvek na péči. Tři dny na to jsem si však zlomil nohu v krčku. Jelikož můj ošetřující lékař zmínil potřebu dlouhodobější hospitalizace, nebudu se moci dostavit domů na sociální šetření ze strany Úřadu práce ČR. Jak bude teď řízení tedy pokračovat? 

Při sociálním šetření se pro účely posuzování stupně závislosti zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí (rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity) z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti – zvládání základních životních potřeb. Sociální šetření provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR však také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (např. v léčebně dlouhodobě nemocných – LDN), jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů. Podmínkou je, že tato skutečnost byla krajské pobočce Úřadu práce ČR písemně oznámena a doložena potvrzením poskytovatele zdravotních služeb podle § 21 odst. 1 písm. e) Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Písemné potvrzení o hospitalizaci vydá pacientovi na jeho žádost dané zdravotnické zařízení, nárok na jeho vydání je ukotven v § 45 odst. 3 písm. g) Zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Pro pokračování řízení o nároku na příspěvek na péči (do uplynutí uvedené lhůty bude přerušeno) je tedy nezbytné příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR doložit potvrzení poskytovatele zdravotních služeb.

Pobírám příspěvek na péči II. stupně a momentálně jsem hospitalizován. Musím hospitalizaci někam hlásit? Mám nadále na příspěvek na péči nárok?

Ano. Ustanovení § 21 odst. 2 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ukládá příjemci příspěvku mimo jiné i povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu (tzn. přijetí i propuštění z  hospitalizace). Příspěvek na péči se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52 (sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče). Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci.

Kdo je „zvláštní příjemce příspěvku na péči“?

Zvláštní příjemce příspěvku na péči je fyzická osoba, která je ustanovena krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku (zákonný zástupce nebo opatrovník, jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu) nemůže příspěvek přijímat, nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci. Krajská pobočka Úřadu práce ČR může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí, a jejíž zájmy nejsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku souhlasit. Souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu toho, že oprávněná osoba příspěvek nevyužívá nebo nemůže využívat k zajištění potřebné pomoci. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Krajská pobočka Úřadu práce ČR zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní stanovené povinnosti.

Žádost o přiznání invalidního důchodu

V souvislosti se zhoršením zdravotního stavu jsem již 9 měsíců v pracovní neschopnosti. Kdy je nejvhodnější podat žádost o invalidní důchod?

Dočasnou pracovní neschopnost z důvodu nemoci/úrazu pokrývá dávka nemocenského pojištění (Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) – nemocenské. Podpůrčí doba u nemocenského činí nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Existuje-li předpoklad trvání pracovní neschopnosti i po uplynutí podpůrčí doby nemocenského, je vhodné s předstihem podat žádost o přiznání invalidního důchodu. Tímto krokem bude zajištěna kontinuita vyplácení, tzn. navázání pobírání invalidního důchodu na nemocenské. Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého pojištěnec žádá dávku důchodového pojištění (invalidní důchod) přiznat. Rozhodnutí o přiznání dávky je ČSSZ povinna vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.

Přestože podle vyjádření mého ošetřujícího lékaře splňuji zdravotní podmínky pro přiznání invalidního důchodu, nejsem si však jistý splněním doby účasti na pojištění. Mohu si délku svých zaměstnání před podáním žádosti o invalidní důchod nějak ověřit?  

Potřebná doba účasti na důchodovém pojištění pro nárok na invalidní důchod je definována odlišně pro jednotlivé věkové skupiny pojištěnců a zjišťuje se z období před vznikem invalidity. Účast na důchodovém pojištění lze získat výdělečnou činností/zaměstnáním (pracovní poměr či OSVČ), dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění či náhradní dobou pojištění (evidence na Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání, péče o dítě ve věku do 4 let, péče o osobu mladší 10 let závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. až IV. stupni aj.). Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně než 1 rok, od 20 let do 22 let 1 rok, od 22 let do 24 let 2 roky, od 24 let do 26 let 3 roky, od 26 let do 28 let 4 roky, nad 28 let 5 let z posledních 10ti let před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se od 1. 1. 2010 podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 let. V případě nejasností stran splnění podmínky potřebné doby pojištění účasti na důchodovém pojištění můžete požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) – Odbor správní údajové základny – o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, náhradních dob pojištění, přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob uložených v evidenci ČSSZ včetně celkového součtu evidované doby i počtu neevidovaných dob a součtu náhradních dob pojištění. O informativní osobní list důchodového pojištění si lze požádat písemně na adrese ČSSZ („žádám o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění“) s uvedením rodného čísla, jména, příjmení, rodného příjmení a adresy žadatele, či prostřednictvím tiskopisu „Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění“, který je ke stažení na webových stránkách ČSSZ. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. ČSSZ informativní osobní list důchodového pojištění odešle na uvedenou adresu žadatele do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Posudkový lékař v posudku o invaliditě zmínil, že je mé onemocnění v remisi. Jelikož s tímto nesouhlasím ani já, ani můj ošetřující odborný lékař (neurolog), mohu se proti posudku odvolat?

Lékařská posudková služba (LPS) příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení/Městské správy sociálního zabezpečení Brno/Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) se v oblasti posuzování zdravotního stavu pro účely důchodového pojištění řídí Vyhláškou č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Tato vyhláška stanovuje procentní míry poklesu pracovní schopnosti, způsob posouzení poklesu pracovní schopnosti, způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti u invalidity I. a II. stupně a ve zcela mimořádných případech (invalidity III. stupně), v neposlední řadě poté stanovuje náležitosti posudku o invaliditě. Výsledkem zdravotního posouzení pro účely invalidity je posudek, který vychází ze zdravotnické dokumentace (z doložených odborných nálezů jednotlivých lékařů) a je podkladem pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Opravný prostředek proti posouzení zdravotního stavu (posudku o invaliditě) není přípustný. Posudek o invaliditě je pouze podkladem pro rozhodnutí, nikoliv rozhodnutím samotným. V případě nesouhlasu lze podat písemné námitky ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ČSSZ, které lze uplatnit u kterékoliv OSSZ (oddělení námitkového řízení) či přímo ČSSZ (oddělení námitkového rozhodování). V případě neúspěšného námitkového řízení je následně možné podat správní žalobu ke krajskému soudu podle místa trvalého bydliště, a to ve lhůtě do 2 měsíců od doručení rozhodnutí z námitkového řízení.

Invalidní důchod a výdělečná činnost

Je nějak omezena výše výdělku poživatelů invalidního důchodu?

Není. Novela Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platná od 1. 2. 2006 umožňuje přivýdělek k invalidnímu důchodu bez jakéhokoliv finančního omezení. Souběh invalidního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti je možný bez dalších podmínek a nezáleží přitom na charakteru výdělečné činnosti (závislá činnost nebo samostatná výdělečná činnost), rozsahu této činnosti (plný či zkrácený úvazek, doba určitá nebo neurčitá) ani na výši příjmu z výdělečné činnosti.

Před měsícem mi byl přiznaný invalidní důchod II. stupně. Mám povinnost se v případě propuštění ze zaměstnání (nezaměstnanosti) registrovat na Úřadu práce ČR?

Nemáte, nicméně je to vhodné. Doba vedení v evidenci Úřadu práce ČR představuje tzv. náhradní dobu pojištění (období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, a přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro nárok na starobní důchod). Doba samostatného pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně (bez souběžné výdělečné činnosti či registrace na Úřadu práce ČR) tzv. náhradní dobou pojištění není. Tzn., že pokud pojištěnec pobírá invalidní důchod I. nebo II. stupně a není zaměstnán či registrován na Úřadu práce ČR, nezapočítává se mu tato doba do odpracovaných let nutných k nároku na starobní důchod. Proto je u osob s přiznanou invaliditou I. a II. stupně důležité/vhodné, aby byly výdělečně činné (pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně výdělečnou činnost předpokládá) či v případě nezaměstnanosti registrovány na Úřadu práce ČR.

Další otázky

Co znamená pojem „invalidní důchod z mládí“?

„Invalidní důchod z mládí“ je označení invalidního důchodu III. stupně, na který má nárok osoba, která dosáhla alespoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu III. stupně. Podstatné je, že invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (z důvodu zdravotního stavu osoba nebyla schopna dobu pojištění získat). Za invaliditu III. stupně se považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Výše procentní výměry důchodu činí měsíčně 45% výpočtového základu, který se pro tyto účely stanoví z osobního vyměřovacího základu. Nárok na poskytnutí procentní výměry invalidního důchodu nejméně ve výši procentní výměry tzv. „invalidního důchodu z mládí“ vzniká pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku.

V souvislosti se zhoršením mého zdravotního stavu mi byl přiznaný invalidní důchod II. stupně. Mohu i nadále (paralelně) pobírat příspěvek na péči na svého syna, o kterého se starám?

V případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče, krajská pobočka Úřadu práce ČR kontroluje, zda je tato osoba zdravotně způsobilá k poskytování pomoci. Za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb (zpravidla se jedná o ošetřujícího lékaře) doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat.

• Invalidita
• Ťažké zdravotné postihnutie
• Sociálne služby
• Pracovné vzťahy
• Hmotná núdza
• Kúpeľná liečba