Nemocenské

Nemocenské představuje základní dávku nemocenského pojištění, která nahrazuje výpadek příjmu v případě pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.

Další podmínkou je též, že dočasná pracovní neschopnost/karanténa vznikla v době pojištění (tj. trvání doby zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, u OSVČ musí být účast na pojištění alespoň 3 měsíce před vznikem dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízením karantény), nebo v tzv. ochranné lhůtě.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, náleží pojištěncům (podpůrčí doba začíná) od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne. Po dobu prvních čtrnácti dnů náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Nemocenské vyplácí příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ).

Dočasná pracovní neschopnost:

Je takový stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost, nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař a vystaví o tomto rozhodnutí doklad – tzv. neschopenku. Rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti probíhá od 1. 1. 2020 elektronicky. I nadále však zůstává zachována povinnost zaměstnance, aby o své dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karanténě) neprodleně informoval svého zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem).

Karanténní opatření

jsou dle § 2 odst. 7 Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů:

• • • karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby (izolace), která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit
    • lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
    • zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

Nárok na nemocenské nevzniká

U pojištěnce:

• • • který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost;
    • kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu;
    • u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti). Pro nárok na čerpání další plné podpůrčí doby je zapotřebí, aby pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dní od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské vyplácí po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.

Výše nemocenského

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

• • • 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
    • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény a
    • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény.

Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 %, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu či úmyslně zaviněného přestupku. Stanovený denní vyměřovací základ se dále upravuje – podléhá redukci, viz stanovené redukční hranice.

Kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce

smyslem kontrol je zajistit, aby čerpání nemocenského nebylo zneužíváno. Kontroly provádí příslušný orgán nemocenského pojištění (OSSZ/MSSZ/PSSZ) pověřenými zaměstnanci z vlastního podnětu (na základě plánu kontrol podle vlastního výběru), nebo z podnětu ošetřujícího lékaře pojištěnce, anebo zaměstnavatele. Pověření zaměstnanci OSSZ/MSSZ/PSSZ mohou provádět kontroly po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti (i v pozdních hodinách včetně víkendu či svátku). Podá-li podnět k provedení kontroly ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, je OSSZ/MSSZ/PSSZ povinna provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele písemně informovat. O kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se sepisuje písemný záznam, ve kterém se uvede výsledek kontroly.

Dodržováním režimu se rozumí povinnost zdržovat se v místě pobytu (adresa pobytu v době nemoci se nemusí shodovat s trvalým bydlištěm, adresu lze měnit s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře, povinností je označení bytu a zvonku jmenovkou) a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Pokud bylo při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zjištěno porušení tohoto režimu (nezastižení na uvedené adrese, neposkytnutí součinnosti k provedení kontroly aj.), zasílá orgán nemocenského pojištění záznam o kontrole dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.

Zaměstnanec je vyzván písemným oznámením (oznámení o provedené kontrole) ke zkontaktování příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ za účelem objasnění důvodu (podání vysvětlení) své nepřítomnosti atd. Pokud se porušení režimu potvrdí, zahajuje OSSZ/MSSZ/PSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti součinnosti, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti součinnosti. V případě opakovaného porušení léčebného režimu či jeho porušení zvlášť hrubým způsobem může být uložena pokuta až do výše 20 000,-Kč.

Ukončení výplaty nemocenského

Nemocenské je ze své podstaty vypláceno krátkodobě – dokud nepomine dočasná pracovní neschopnost/karanténa.  Jestliže se však zdravotní stav nezlepšuje a pracovní neschopnost trvá dlouhodobě – tzn. dočasná pracovní neschopnost se po určité době mění v dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobující trvalý pokles pracovní schopnosti – je zapotřebí v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % uvažovat o žádosti o přiznání invalidního důchodu (viz kapitola Invalidita a invalidní důchod). Právní úprava v tomto případě nedovoluje čerpat ze stejného důvodu prostředky ze dvou systémů – nemocenského i důchodového pojištění. Důležité je včas podat žádost o invalidní důchod, aby na poskytování nemocenského plynule navazovala výplata příslušného invalidního důchodu a nevznikl přeplatek na nemocenském. Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého pojištěnec žádá dávku důchodového pojištění přiznat (žádost o přiznání invalidního důchodu od skončení výplaty nemocenského).

Podá-li práceneschopný pojištěnec žádost o invalidní důchod a je posudkovým lékařem příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ uznán invalidním, uplatní se postup dle § 59 odst. 2 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Na základě písemné informace ze strany OSSZ/MSSZ/PSSZ o dni uznání invalidity je ošetřující lékař pojištěnce povinen ukončit dočasnou pracovní neschopnost (tedy i vyplácení nemocenských dávek). Dočasná pracovní neschopnost končí 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem OSSZ/MSSZ/PSSZ uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity nebo v němž byl pojištěnec posudkem ČSSZ uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity na základě výsledku řízení o námitkách. Byl-li pojištěnec uznán invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě, končí dočasná pracovní neschopnost 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu.

Příjemci invalidních důchodů, kteří pracují a jsou účastni nemocenského pojištění, mají v případě pracovní neschopni nárok na poskytování nemocenského (výplatu nemocenské dávky i invalidního důchodu zároveň). U příjemců invalidního důchodu pro invaliditu I. a II. stupně je podpůrčí doba stejně dlouhá jako u jiných zaměstnanců, u poživatelů invalidních důchodů pro invaliditu III. stupně je podpůrčí doba pro výplatu nemocenského zkrácena viz část Podpůrčí doba ).