Obecně o dávkách

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti (z důvodu nemoci nebo úrazu), nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění (nároky osob a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, orgány nemocenského pojištění a uskutečňování jejich úkolů/oprávnění, řízení ve věcech nemocenského pojištění aj.). Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno v Zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Systém nemocenského pojištění je určen osobám výdělečně činným, které při ztrátě příjmu v tzv. krátkodobých sociálních událostech zabezpečuje peněžitými dávkami.

Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:

  • nemocenské
  • ošetřovné
  • dlouhodobé ošetřovné
  • peněžitá pomoc v mateřství
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
  • dávka otcovské poporodní péče

Nárok na dávky nemocenského pojištění vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávky byly splněny v době pojištění, případně u dávek – nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství – po zániku pojištění v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události dříve, než opět nastoupí další zaměstnání.

Všechny dávky nemocenského pojištění náleží za kalendářní dny, vyplácí je a rozhodují o nich příslušné správy sociálního zabezpečení – Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) – a jsou hrazeny ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).

Pojištěnec dle § 16 písm. a) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a ošetřovného za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci, nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Účast na nemocenském pojištění

Účast fyzické osoby na nemocenském pojištění může být buď povinná (zaměstnanci), či dobrovolná (osoby samostatně výdělečně činné).

Zaměstnanci

Nemocenského pojištění jsou (při splnění stanovených podmínek) povinně účastni zaměstnanci, kteří jsou účastni pojištění v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání na území České republiky nebo přechodně mimo území ČR, pokud je místo výkonu práce trvale v ČR, a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání (mzda či plat) za kalendářní měsíc dosahuje alespoň tzv. rozhodného příjmu (částka 4 000,-Kč).

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (DPP) jsou účastni nemocenského pojištění (sociálního pojištění, jelikož jeho třemi složkami je právě nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), jestliže splňují podmínku výkonu zaměstnání na území ČR/přechodně mimo ČR s místem výkonu práce trvale v ČR, a byl jim zúčtován (dosáhli) započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000,-Kč. Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci částku 10 000,-Kč.

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání (např. souběžně pracuje v rámci více pracovních poměrů), z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání (z každé činnosti samostatně). Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou. Vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány.

U zaměstnance souvisí výplata dávek nemocenského pojištění s tím, že v této době je dán zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele a zároveň se jedná o překážky v práci na straně zaměstnance. Více se dozvíte v sekci Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem, překážky v práci.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Účast osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na nemocenském pojištění je dobrovolná. OSVČ je účastna pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území ČR, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky, a podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení / Městské správy sociálního zabezpečení Brno / Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) přihlásí (hradí si pojistné), má nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, dávku otcovské poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné. Jestliže OSVČ vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Základem pro výpočet dávek nemocenského pojištění je denní vyměřovací základ. Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem (dosažený hrubý příjem) zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů (nepočítají se dny nemoci, karantény, volna bez náhrady mzdy) připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.

 

Redukce denního vyměřovacího základu

Výši tří redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou Sdělení ve Sbírce zákonů.

V roce 2023 činí 1.redukční hranice 1 345 Kč, 2. redukční hranice 2 017 Kč, 3. redukční hranice 4 033 Kč.

Redukce se provede tak, že se započte

  • do první redukční hranice
    • u nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu,
    • u peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu,
  • z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,
  • z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %,
  • k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.

 

Kalkulačku pro výpočet dávek nemocenského pojištění lze nalézt například na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR  (https://www.mpsv.cz/web/cz/kalkulacka-pro-vypocet-davek-v-roce-2023)

Dávka otcovské poporodní péče

Jedná se o krátkodobou dávku, která umožňuje pojištěnci setrvat týden s miminkem po jeho narození v domácím prostředí.

Základní podmínkou pro nárok na otcovskou je účast na nemocenském pojištění (např. zaměstnání, které založilo účast na pojištění) v době nástupu na tuto dávku. Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, nebo pojištěnec (muž či žena), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. Za otce dítěte je pro účely otcovské považován ten, kdo je v matrice (knize narození) zapsán jako otec. Podmínkou nároku na otcovskou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je účast na pojištění (dobrovolná účast na nemocenském pojištění) alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou. U OSVČ, v době pobírání dávky, otcovská nenáleží za dny, ve kterých vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Naopak nárok na otcovskou nemají pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu výdělku (stejně jako u peněžité pomoci v mateřství).

Dávka náleží rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Podpůrčí doba

Nástup na otcovskou je možný v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Podpůrčí doba, tzn. doba poskytování dávky, začíná nástupem na otcovskou (pojištěnec si sám určuje den v uvedeném období) a činí 14 dnů. Týdenní otcovskou nelze přerušit, nelze ji čerpat po jednotlivých dnech. Otcovská náleží jen jednou (jen jednomu z oprávněných), a to i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně (dvojčata, vícerčata) nebo o více dětí převzatých současně do péče. V tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě. Nárok na dávku nevznikne, jestliže k nástupu na otcovskou dojde až po zániku pojištění (ochranná lhůta pro otcovskou není stanovena).

Žádost o otcovskou se shodně s ostatními dávkami nemocenského pojištění podává prostřednictvím zaměstnavatele (zaměstnavatel ji po uplynutí podpůrčí doby s tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předává příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ). Nárok na otcovskou se uplatňuje na tiskopisu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“. Žadatel vyplňuje přední stranu tiskopisu, zaměstnavatel stranu druhou. V zaměstnání je zapotřebí požádat zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou (dle § 196 až 198 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). OSVČ žádost uplatňují po uplynutí podpůrčí doby přímo u OSSZ, u které jsou registrovány.

Dávky nemocenského pojištění

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti (z důvodu nemoci nebo úrazu), nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění (nároky osob a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, orgány nemocenského pojištění a uskutečňování jejich úkolů/oprávnění, řízení ve věcech nemocenského pojištění aj.). Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno v Zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Systém nemocenského pojištění je určen osobám výdělečně činným, které při ztrátě příjmu v tzv. krátkodobých sociálních událostech zabezpečuje peněžitými dávkami.

Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:

  • nemocenské
  • ošetřovné
  • dlouhodobé ošetřovné
  • peněžitá pomoc v mateřství
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
  • dávka otcovské poporodní péče

Nárok na dávky nemocenského pojištění vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávky byly splněny v době pojištění, případně u dávek – nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství – po zániku pojištění v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události dříve, než opět nastoupí další zaměstnání.

Všechny dávky nemocenského pojištění náleží za kalendářní dny, vyplácí je a rozhodují o nich příslušné správy sociálního zabezpečení – Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) – a jsou hrazeny ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).

Pojištěnec dle § 16 písm. a) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a ošetřovného za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci, nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Účast na nemocenském pojištění

Účast fyzické osoby na nemocenském pojištění může být buď povinná (zaměstnanci), či dobrovolná (osoby samostatně výdělečně činné).

Zaměstnanci

Nemocenského pojištění jsou (při splnění stanovených podmínek) povinně účastni zaměstnanci, kteří  jsou účastni pojištění v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání na území České republiky nebo přechodně mimo území ČR, pokud je místo výkonu práce trvale v ČR, a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání (mzda či plat) za kalendářní měsíc dosahuje alespoň tzv. rozhodného příjmu (částka 2 500,-Kč).

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (DPP) jsou účastni nemocenského pojištění (sociálního pojištění, jelikož jeho třemi složkami je právě nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), jestliže splňují podmínku výkonu zaměstnání na území ČR/přechodně mimo ČR s místem výkonu práce trvale v ČR, a byl jim zúčtován (dosáhli) započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000,-Kč. Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci částku 10 000,-Kč.

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání (např. souběžně pracuje v rámci více pracovních poměrů), z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání (z každé činnosti samostatně). Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou. Vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány.

U zaměstnance souvisí výplata dávek nemocenského pojištění s tím, že v této době je dán zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele a zároveň se jedná o překážky v práci na straně zaměstnance. Více se dozvíte v sekci Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem, překážky v práci.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Účast osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na nemocenském pojištění je dobrovolná. OSVČ je účastna pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území ČR, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky, a podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení / Městské správy sociálního zabezpečení Brno / Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) přihlásí (hradí si pojistné), mají nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, dávku otcovské poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné. Jestliže OSVČ vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Základem pro výpočet dávek nemocenského pojištění je denní vyměřovací základ. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ (dosažený hrubý příjem, vyměřovacím základem OSVČ je úhrn měsíčních základů, z nichž OSVČ zaplatila pojistné) zjištěný z rozhodného období (rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) vydělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů (tzn. bez vyloučených dnů) připadajících na rozhodné období. Zjednodušeně řečeno je denní vyměřovací základ průměrný denní příjem za rozhodné období. Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu; kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti/karantény; kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné atd.), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance (doby zaměstnání) do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců (zaměstnání tedy trvá kratší dobu), je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Takto stanovený průměrný denní příjem se dále upravuje – redukuje – prostřednictvím tzv. redukčních hranic na denní vyměřovací základ (viz stanovené redukční hranice u jednotlivých dávek od 1. 1. 2019 – výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve Sbírce zákonů sdělením).

Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet:

  • nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
  • peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2019 výše:

  • První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 090,-Kč,
  • druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 635,-Kč,
  • třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 3 270,-Kč.

Kalkulačku pro výpočet dávek nemocenského pojištění lze nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (https://www.mpsv.cz/cs/11580).

Dlouhodobé ošetřovné

Smyslem této dávky je usnadnění péče o vážně nemocné/zdravotně postižené osoby a pokrytí doby péče, která následuje po propuštění z nemocničního zařízení po závažném akutním zhoršení zdravotního stavu – např. po vážném úrazu nebo nemoci. Splnění zákonných podmínek pro přiznání dlouhodobého ošetřovného se váže jak na osoby, které dlouhodobou péči potřebují, tak na osoby pečující.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec (ošetřující osoba), který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí (ošetřovaná osoba), a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

Dlouhodobou péčí se rozumí poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.

Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (výpočet vyměřovacího základu je v tomto případě shodný jako pro nemocenské).

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účast na pojištění jako OSVČ (dobrovolná účast na nemocenském pojištění) alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

Ošetřující osoba

Okruh osob, které mohou pobírat dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče, je poměrně široký. Hlavním důvodem pro stanovení tak širokého okruhu osob je umožnit dané rodině se co nejvíce svobodně rozhodnout o tom, kdo z rodiny a jak se bude o ošetřovanou osobu starat.

U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého/hlášeného pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Základní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je:

  • manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby
  • příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc
  • manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) příbuzného v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo jejího sourozence, tchyně, tchána, snachy, zetě, neteře, synovce, tety či strýce, nebo
  • druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopisu („Žádost o dlouhodobé ošetřovné“) písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. Na 1 kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci. Souhlas s poskytováním dlouhodobé péče lze odvolat pouze písemně. V odvolání musí být uveden den skončení poskytování dlouhodobé péče, podpis pojištěnce (ošetřující osoby), kterým potvrzuje, že byl o odvolání souhlasu informován, a den, kdy byl informován, nebo podpis dvou svědků, kteří potvrdí, že tento pojištěnec byl o odvolání souhlasu informován. Odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec poskytující dlouhodobou péči o odvolání tohoto souhlasu informován. Odvolání souhlasu pojištěnec bezodkladně předává orgánu nemocenského pojištění, který dlouhodobé ošetřovné vyplácí.

Pojištěnec nemá nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Omezení neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání je možné i opakovaně, bez omezení, avšak vždy pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. U pojištěnce, který převzal poskytování dlouhodobé péče, se podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné posuzují ke dni prvního převzetí této péče. V jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný. Poskytuje-li pojištěnec dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou. Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který převzal dlouhodobou péči. Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

Dle § 191a Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech dlouhodobého ošetřovného jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody. V době poskytování dlouhodobé péče (dlouhodobého ošetřovného) § 53 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď. Jedná se o tzv. ochrannou dobu, tj. dobu, kdy zaměstnavatel nesmí zaměstnanci dát výpověď.

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na dlouhodobé ošetřovné nárok (např. zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby, osoby pečující a osoby v evidenci).

Ošetřovaná osoba

Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které

  • došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a
  • je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče; podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. Ochranná lhůta není pro dlouhodobé ošetřovné stanovena.

Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče (zpravidla nemocnice) na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí („Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“). Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (zpravidla praktický lékař, popřípadě odborný lékař), který převzal ošetřovanou osobu po propuštění z hospitalizace do péče (nejdéle do 15 dnů ode dne skončení hospitalizace), na základě rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče posuzuje, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče.

Nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného se uplatňuje na předepsaném tiskopisu („Žádost o dlouhodobé ošetřovné“) a doložením souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče, a v případech okruhu osob, které mohou pobírat dlouhodobé ošetřovné, osvědčením stanovených skutečností. K prokázání existence potřeby dlouhodobé péče u ošetřované osoby a omluvení nepřítomnosti zaměstnance poskytujícího péči u zaměstnavatele slouží „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“.

„Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“, „Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče“ a „Potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče“ vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Část těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit.

Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče ošetřujícím lékařem („Potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče“ – pokud potřeba dlouhodobé péče trvá delší dobu) nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče („Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče“). Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče je povinen potvrdit na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně trvání potřeby dlouhodobé péče, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu. Tiskopisy předává zaměstnanec svému zaměstnavateli neprodleně. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předává zaměstnavatel příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. OSVČ doklady předávají přímo příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ, u které jsou registrovány.

Došlo-li k vystřídání osoby poskytujících dlouhodobou péči, uplatňuje každá ošetřující osoba nárok na dávku samostatně. Při každém vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče ošetřující osoba přebírající péči vyplní žádost o dávku a ošetřující osoba předávající péči vyplní tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“. V případě předem domluveného střídání se více ošetřujících osob v poskytování dlouhodobé péče se k žádosti o dávku (zaměstnanec v tomto případě žádost podává jen jednou) přiloží harmonogram s uvedeným obdobím, ve kterém bude daný zaměstnanec dlouhodobou péči poskytovat, spolu s podepsaným souhlasem ošetřované osoby s tímto harmonogramem. Tiskopisem „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ odvolává ošetřovaná osoba udělený souhlas s ošetřováním vůči konkrétní osobě a ukončuje poskytování dlouhodobé péče z jiného důvodu, nežli je vystřídání se v péči nebo odvolání souhlasu.

Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče i před uplynutím podpůrčí doby, jestliže vyšetřením zjistí, že zdravotní stav ošetřované osoby již další poskytování dlouhodobé péče nevyžaduje, nebo jestliže se ošetřovaná osoba nedostaví ve stanoveném termínu ke kontrole trvání potřeby dlouhodobé péče nebo se nepodrobí vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, aniž by prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k této kontrole nebo vyšetření zdravotního stavu nemohla dostavit. Došlo-li v průběhu trvání potřeby dlouhodobé péče k hospitalizaci ošetřované osoby, nezakládá tato hospitalizace novou potřebu dlouhodobé péče.

Dočasná pracovní neschopnost

Je takový stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost, nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař a vystaví o tomto rozhodnutí doklad – tzv. neschopenku.

Karanténní opatření

jsou dle § 2 odst. 7 Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů:

  • karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby (izolace), která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit
  • lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
  • zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

Nemocenské

Nemocenské představuje základní dávku nemocenského pojištění, která nahrazuje výpadek příjmu v případě pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.

Další podmínkou je též, že dočasná pracovní neschopnost/karanténa vznikla v době pojištění (tj. trvání doby zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, u OSVČ musí být účast na pojištění alespoň 3 měsíce před vznikem dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízením karantény), nebo v tzv. ochranné lhůtě.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, náleží pojištěncům (podpůrčí doba začíná) od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne. Po dobu prvních čtrnácti dnů náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Nemocenské vyplácí příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení / Městská správa sociálního zabezpečení Brno / Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ).

Dočasná pracovní neschopnost:

Je takový stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost, nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař a vystaví o tomto rozhodnutí doklad – tzv. neschopenku. Rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti probíhá od 1. 1. 2020 elektronicky. I nadále však zůstává zachována povinnost zaměstnance, aby o své dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karanténě) neprodleně informoval svého zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem).

Karanténní opatření

jsou dle § 2 odst. 7 Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů:

      • karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby (izolace), která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit
      • lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
      • zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.

Nárok na nemocenské nevzniká

U pojištěnce:

      • který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost;
      • kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu;
      • u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti). Pro nárok na čerpání další plné podpůrčí doby je zapotřebí, aby pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dní od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské vyplácí po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.

Výše nemocenského

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

      • 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
      • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény a
      • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti/karantény.

Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 %, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu či úmyslně zaviněného přestupku. Stanovený denní vyměřovací základ se dále upravuje – podléhá redukci, viz stanovené redukční hranice.

Kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce

smyslem kontrol je zajistit, aby čerpání nemocenského nebylo zneužíváno. Kontroly provádí příslušný orgán nemocenského pojištění (OSSZ/MSSZ/PSSZ) pověřenými zaměstnanci z vlastního podnětu (na základě plánu kontrol podle vlastního výběru), nebo z podnětu ošetřujícího lékaře pojištěnce, anebo zaměstnavatele. Pověření zaměstnanci OSSZ/MSSZ/PSSZ mohou provádět kontroly po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti (i v pozdních hodinách včetně víkendu či svátku). Podá-li podnět k provedení kontroly ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, je OSSZ/MSSZ/PSSZ povinna provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele písemně informovat. O kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se sepisuje písemný záznam, ve kterém se uvede výsledek kontroly.

Dodržováním režimu se rozumí povinnost zdržovat se v místě pobytu (adresa pobytu v době nemoci se nemusí shodovat s trvalým bydlištěm, adresu lze měnit s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře, povinností je označení bytu a zvonku jmenovkou) a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Pokud bylo při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zjištěno porušení tohoto režimu (nezastižení na uvedené adrese, neposkytnutí součinnosti k provedení kontroly aj.), zasílá orgán nemocenského pojištění záznam o kontrole dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.

Zaměstnanec je vyzván písemným oznámením (oznámení o provedené kontrole) ke zkontaktování příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ za účelem objasnění důvodu (podání vysvětlení) své nepřítomnosti atd. Pokud se porušení režimu potvrdí, zahajuje OSSZ/MSSZ/PSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti součinnosti, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti součinnosti. V případě opakovaného porušení léčebného režimu či jeho porušení zvlášť hrubým způsobem může být uložena pokuta až do výše 20 000,-Kč.

Ukončení výplaty nemocenského

Nemocenské je ze své podstaty vypláceno krátkodobě – dokud nepomine dočasná pracovní neschopnost/karanténa.  Jestliže se však zdravotní stav nezlepšuje a pracovní neschopnost trvá dlouhodobě – tzn. dočasná pracovní neschopnost se po určité době mění v dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobující trvalý pokles pracovní schopnosti – je zapotřebí v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % uvažovat o žádosti o přiznání invalidního důchodu (viz kapitola Invalidita a invalidní důchod). Právní úprava v tomto případě nedovoluje čerpat ze stejného důvodu prostředky ze dvou systémů – nemocenského i důchodového pojištění. Důležité je včas podat žádost o invalidní důchod, aby na poskytování nemocenského plynule navazovala výplata příslušného invalidního důchodu a nevznikl přeplatek na nemocenském. Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého pojištěnec žádá dávku důchodového pojištění přiznat (žádost o přiznání invalidního důchodu od skončení výplaty nemocenského).

Podá-li práceneschopný pojištěnec žádost o invalidní důchod a je posudkovým lékařem příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ uznán invalidním, uplatní se postup dle § 59 odst. 2 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Na základě písemné informace ze strany OSSZ/MSSZ/PSSZ o dni uznání invalidity je ošetřující lékař pojištěnce povinen ukončit dočasnou pracovní neschopnost (tedy i vyplácení nemocenských dávek). Dočasná pracovní neschopnost končí 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem OSSZ/MSSZ/PSSZ uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity nebo v němž byl pojištěnec posudkem ČSSZ uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity na základě výsledku řízení o námitkách. Byl-li pojištěnec uznán invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě, končí dočasná pracovní neschopnost 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu.

Příjemci invalidních důchodů, kteří pracují a jsou účastni nemocenského pojištění, mají v případě pracovní neschopni nárok na poskytování nemocenského (výplatu nemocenské dávky i invalidního důchodu zároveň). U příjemců invalidního důchodu pro invaliditu I. a II. stupně je podpůrčí doba stejně dlouhá jako u jiných zaměstnanců, u poživatelů invalidních důchodů pro invaliditu III. stupně je podpůrčí doba pro výplatu nemocenského zkrácena viz část Podpůrčí doba ).

Ošetřovné

Nárok na ošetřovné (dříve podporu při ošetřování člena rodiny) má zaměstnanec (muž i žena), který je účasten nemocenského pojištění v době vzniku potřeby ošetřování/péče a který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu:

  1. Ošetřování:
  • dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
  • ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
  1. Péče o dítě mladší 10 let, protože:
  • školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události
  • dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
  • fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Výše ošetřovného za kalendářní den (od prvního kalendářního dne) činí 60 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se pro účely ošetřovného stanovuje a redukuje stejným způsobem jako při výpočtu nemocenského.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti. Domácností se přitom rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. To neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Toto omezení neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou. Vystřídání celkovou délku pobírání ošetřovného neprodlužuje. U zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Rozhodné období pro ošetřovné se v tomto případě (převzetí péče místo jiného oprávněného) zjišťuje ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na ošetřovné nárok (např. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, zahraniční zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu apod.). Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba u ošetřovného počíná prvním kalendářním dnem potřeby ošetřování nebo péče a činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

O vzniku potřeby ošetřování rozhoduje ošetřující lékař, který vydává rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování, rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, potvrzení o potřebě péče a potvrzení o trvání potřeby ošetřování. Nárok na ošetřovné uplatňuje zaměstnanec u svého zaměstnavatele prostřednictvím tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“. Pro výplatu dávky musí zaměstnanec doložit trvání potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá tiskopisem „Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče)“ nebo „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“, které ošetřující lékař vystavuje na požádání zaměstnance zejména v případech, kdy jde o dlouhodobě trvající potřebu ošetřování.

Vznikla-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba následujícím kalendářním dnem. Běh podpůrčí doby se u ošetřovného staví po dobu poskytování zdravotních služeb ošetřované osobě u poskytovatele lůžkové péče. Ošetřovné se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně vyplácí nejdéle do dne, jímž končí doba zaměstnání. Ochranná lhůta není pro ošetřovné stanovena (pokud potřeba ošetřování vznikla až po skončení zaměstnání, nárok na ošetřovné nevzniká).

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství neboli „mateřská“ představuje dávku nemocenského pojištění, kterou pobírá obvykle žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozené dítě. Smyslem peněžité pomoci v mateřství je kompenzace ušlého příjmu (mzdy či platu) v souvislosti s mateřstvím či převzetím dítěte do péče. Peněžitá pomoc v mateřství je podmíněna předchozí pracovní činností (zaměstnáním či samostatnou výdělečnou činností) a účastí pojištěnce (muže či ženy) na nemocenském pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku.

 Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má

  • pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka
  • pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu
  • pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela
  • pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství
  • pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem úředního ověření podpisu matky dítěte)

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství OSVČ je kromě splnění podmínky účasti na pojištění po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění jako OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno, a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost. Uvedené doby se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností. Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z některých pojištěných činností – např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu aj.

Zákon připouští také opakované střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění (muž musí splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena – tj. 270 dní účasti na pojištění v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění v době nástupu peněžité pomoci v mateřství). Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu (po šestinedělí) a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak. Podmínkou je však péče o dítě po dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí

  • 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila
  • 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň 2 nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.
  • 22 týdnů u pojištěnce, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; který pečuje o dítě, jehož matka zemřela; který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže/nesmí o dítě pečovat nebo pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě.
  • 31 týdnů u pojištěnce, který z výše uvedených důvodu (převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, péče o dítě, jehož matka zemřela aj.) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává:

  • dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (těhotná zaměstnankyně má také od této doby nárok na mateřskou dovolenou dle 195 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce); pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu
  • dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem výše uvedené podpůrčí doby
  • dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v ostatních případech

Podpůrčí doba končí uplynutím stanovené doby, nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku 1 roku (jde-li o dávku náležející z titulu porodu dítěte) a pro účely dávky náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu či úmrtí matky dítěte) dnem převzetí, kdy dítě nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.

U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba kratší než 14 týdnů a nesmí skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí stanovené podpůrčí doby. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů (§ 195 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Jestliže dítě zemřelo před uplynutím podpůrčí doby, končí podpůrčí doba uplynutím 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, pokud by neskočila dříve (vyčerpání celkové podpůrčí doby).

Nárok uplatňuje těhotná pojištěnka nebo pojištěnka, která porodila dítě potvrzením ošetřujícího lékaře (gynekologa, u něhož je v předporodní péči) o očekávaném nebo skutečném dni porodu na tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“. Při převzetí dítěte do péče je zapotřebí uplatnit nárok podáním „Žádosti o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“ a osvědčením potřebných skutečností – rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte pojištěnci do péče nahrazující péči rodičů, písemná dohoda či lékařský posudek ošetřujícího lékaře matky dítěte („Potvrzení o zdravotním stavu matky dítěte a nároku pojištěnce na peněžitou pomoc v mateřství“) o tom, že matka nemůže/nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. Pokud pojištěnec přebírá péči o dítě na základě písemné dohody, je třeba v ní uvést den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, den porodu a úředně ověřený podpis matky dítěte, popř. ověřený orgánem nemocenského pojištění. Den ověření podpisů na dohodě o péči o dítě musí předcházet dni, ve kterém má otec o dítě pečovat. Žádost o peněžitou pomoc v mateřství předkládají zaměstnanci svému zaměstnavateli, který ji společně s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ postoupí příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. OSVČ předávají žádost přímo OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží při narození dalšího dítěte i bez návratu do zaměstnání. U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí (první) peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 3 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Výdělečná činnost po dobu pobírání dávky

Co se výdělečné činnosti při pobírání peněžité pomoci v mateřství týče, po dobu šestinedělí je zakázána (zaměstnání i samostatná výdělečná činnost). Zákaz práce v šestinedělí vyplývá z § 35 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Peněžitá pomoc v mateřství dle § 16 písm. a) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. V průběhu mateřské dovolené (kdykoliv po šestinedělí) tedy nesmí zaměstnanec vykonávat stejnou práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství.

Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání (u nového zaměstnavatele) či výkon jiné výdělečné činnosti u nového/stávajícího zaměstnavatele (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti aj.). Pokud však nedošlo k rozvázání předchozího pracovního poměru, je nutné splnit zákonem stanovený zákaz vykonávání (vedle svého zaměstnání) výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho předchozího písemného souhlasu. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Nemocenské v souvislosti s porodem

Pokud pojištěnce nevznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale její pracovní poměr trvá do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, vznikne jí nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem. Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (§ 57 odst. 1 písm. f) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím 6. týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů (§ 59 odst. 1 písm. h) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Po skončení pracovní neschopnosti má pojištěnka nárok na rodičovský příspěvek poskytovaný podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře včetně možnosti volby mezi tří a čtyřletou dobou jeho čerpání.

 

Účast na nemocenském pojištění

Účast fyzické osoby na nemocenském pojištění může být buď povinná (zaměstnanci), či dobrovolná (osoby samostatně výdělečně činné).

Zaměstnanci

Nemocenského pojištění jsou (při splnění stanovených podmínek) povinně účastni zaměstnanci, kteří  jsou účastni pojištění v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání na území České republiky nebo přechodně mimo území ČR, pokud je místo výkonu práce trvale v ČR, a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání (mzda či plat) za kalendářní měsíc dosahuje alespoň tzv. rozhodného příjmu (částka 2 500,-Kč).

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (DPP) jsou účastni nemocenského pojištění (sociálního pojištění, jelikož jeho třemi složkami je právě nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), jestliže splňují podmínku výkonu zaměstnání na území ČR/přechodně mimo ČR s místem výkonu práce trvale v ČR, a byl jim zúčtován (dosáhli) započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000,-Kč. Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci částku 10 000,-Kč.

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání (např. souběžně pracuje v rámci více pracovních poměrů), z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání (z každé činnosti samostatně). Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou. Vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány.

U zaměstnance souvisí výplata dávek nemocenského pojištění s tím, že v této době je dán zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele a zároveň se jedná o překážky v práci na straně zaměstnance.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Účast osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na nemocenském pojištění je dobrovolná. OSVČ je účastna pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území ČR, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky, a podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení / Městské správy sociálního zabezpečení Brno / Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) přihlásí (hradí si pojistné), mají nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, dávku otcovské poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné. Jestliže OSVČ vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna jen jednou.

© 2024 ALL RIGHTS RESERVED