Základem pro výpočet dávek nemocenského pojištění je denní vyměřovací základ. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ (dosažený hrubý příjem, vyměřovacím základem OSVČ je úhrn měsíčních základů, z nichž OSVČ zaplatila pojistné) zjištěný z rozhodného období (rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) vydělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů (tzn. bez vyloučených dnů) připadajících na rozhodné období. Zjednodušeně řečeno je denní vyměřovací základ průměrný denní příjem za rozhodné období. Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu; kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti/karantény; kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné atd.), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance (doby zaměstnání) do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců (zaměstnání tedy trvá kratší dobu), je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Takto stanovený průměrný denní příjem se dále upravuje – redukuje – prostřednictvím tzv. redukčních hranic na denní vyměřovací základ (viz stanovené redukční hranice u jednotlivých dávek od 1. 1. 2019 – výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve Sbírce zákonů sdělením).

Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet:

• nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
• peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2019 výše:

• První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 090,-Kč,
• druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 635,-Kč,
• třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 3 270,-Kč.

Kalkulačku pro výpočet dávek nemocenského pojištění lze nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (https://www.mpsv.cz/cs/11580).

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci (pracovní pozici) a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek (nižší započitatelný příjem) než za dosavadní práci. Osobě samostatně výdělečně činné (OSVČ) tato dávka nenáleží.

Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má

• těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství.
• zaměstnankyně, která je v období do konce 9. měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána matkám do konce 9. měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo mateřství.
• zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je podle zvláštních právních předpisů zakázána kojícím ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení.
• těhotná příslušnice, příslušnice do konce 9. měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliže podle zvláštních právních předpisů byla odvolána z dosavadního služebního místa, neboť to vyžaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při práci, a byla ustanovena na jiné služební místo,

pokud dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu, než před tímto převedením na jinou práci nebo ustanovením na jiné služební místo. Ke snížení započitatelného příjmu z důvodu kratší pracovní doby nebo doby služby se nepřihlíží.

Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má také těhotná zaměstnankyně nebo příslušnice činná v uměleckém oboru, která je převedena na jinou práci nebo ustanovena na jiné služební místo, protože z důvodu těhotenství nemůže veřejně vystupovat.

Pro účely nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se považuje za převedení na jinou práci nebo ustanovení na jiné služební místo také úprava pracovních podmínek spočívající

• ve snížení množství požadované práce a pracovního tempa, popřípadě zproštění výkonu některých prací, kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je taková práce zakázána těhotným ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo která ohrožuje těhotenství ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení
• v přeložení k výkonu práce do jiného místa nebo k převedení na jiné pracoviště z důvodu, že práce na dosavadním pracovišti je zakázána těhotným ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo ohrožuje těhotenství ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení
• ve zproštění výkonu noční práce (služby v noci)

Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemá (vzhledem k charakteru vykovávané činnosti) zaměstnankyně činná na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce; zaměstnankyně odsouzená ve výkonu trestu odnětí svobody zařazená do práce nebo je zařazena do práce ve výkonu zabezpečovací detence; účastná pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu; dobrovolná pracovnice pečovatelské služby; žákyně nebo studentka, pokud zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin; zahraniční zaměstnanec aj. Pro vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství není ochranná lhůta zákonem stanovena (nelze jej čerpat po ukončení zaměstnání).

Výše příspěvku

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství činí rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na 1 kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení nebo ustanovení (zjednodušeně řečeno dávka dorovnává novou výši příjmu do výše příjmů před převedením na jinou práci). U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení se rozhodné období zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější. U vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se při stanovení a redukci denního vyměřovacího základu postupuje stejně jako u peněžité pomoci v mateřství.

Podpůrčí doba

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci nebo ustanovení na jiné služební místo s výjimkou kalendářních dnů, ve kterých zaměstnankyně nebo příslušnice byla dočasně práce neschopnou/byla jí nařízena karanténa; ošetřovala dítě mladší 10 let nebo o ně pečovala/ošetřovala jiného člena domácnosti nebo poskytovala dlouhodobou péči; měla pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat (omluvená nepřítomnost); měla neomluvenou nepřítomnost v práci, a to i po část kalendářního dne; byla účastnicí stávky či byla na mateřské nebo rodičovské dovolené. Těhotné zaměstnankyni nebo příslušnici se vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do konce 9. měsíce po porodu a u kojících žen po celou dobu kojení.

Nárok na tuto dávku uplatňuje zaměstnankyně tiskopisem „Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“, který jí vydá ošetřující lékař nebo gynekolog, v jehož péči je v době těhotenství a mateřství. Po jeho vyplnění gynekologem (potvrzení předpokládaného dne porodu) či ošetřujícím lékařem/poskytovatelem pracovnělékařských služeb (rozhodnutí o nemožnosti výkonu dosavadní práce z důvodu ohrožení jejího těhotenství, mateřství nebo kojení) předá tiskopis svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel na příslušném tiskopisu potvrzuje převedení pojištěny na jinou práci. Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství společně s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předává zaměstnavatel neprodleně příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. Zaměstnavatel je dále povinen každý měsíc, ve kterém trvalo převedení na jinou práci, zaslat příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ i vyplněný tiskopis „Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství“, a to nejpozději v den, který je u zaměstnavatele stanoven pro výplatu mezd a platů za uplynulý kalendářní měsíc.