Dlouhodobé ošetřovné

19.07.2023

Smyslem této dávky je usnadnění péče o vážně nemocné/zdravotně postižené osoby a pokrytí doby péče, která následuje po propuštění z nemocničního zařízení po závažném akutním zhoršení zdravotního stavu – např. po vážném úrazu nebo nemoci. Splnění zákonných podmínek pro přiznání dlouhodobého ošetřovného se váže jak na osoby, které dlouhodobou péči potřebují, tak na osoby pečující.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec (ošetřující osoba), který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí (ošetřovaná osoba), a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

Dlouhodobou péčí se rozumí poskytování celodenní péče ošetřované osobě spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.

Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (výpočet vyměřovacího základu je v tomto případě shodný jako pro nemocenské).

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účast na pojištění jako OSVČ (dobrovolná účast na nemocenském pojištění) alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

Ošetřující osoba

Okruh osob, které mohou pobírat dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče, je poměrně široký. Hlavním důvodem pro stanovení tak širokého okruhu osob je umožnit dané rodině se co nejvíce svobodně rozhodnout o tom, kdo z rodiny a jak se bude o ošetřovanou osobu starat.

U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého/hlášeného pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Základní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je:

  • manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby
  • příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc
  • manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) příbuzného v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo jejího sourozence, tchyně, tchána, snachy, zetě, neteře, synovce, tety či strýce, nebo
  • druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopisu („Žádost o dlouhodobé ošetřovné“) písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. Na 1 kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci. Souhlas s poskytováním dlouhodobé péče lze odvolat pouze písemně. V odvolání musí být uveden den skončení poskytování dlouhodobé péče, podpis pojištěnce (ošetřující osoby), kterým potvrzuje, že byl o odvolání souhlasu informován, a den, kdy byl informován, nebo podpis dvou svědků, kteří potvrdí, že tento pojištěnec byl o odvolání souhlasu informován. Odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec poskytující dlouhodobou péči o odvolání tohoto souhlasu informován. Odvolání souhlasu pojištěnec bezodkladně předává orgánu nemocenského pojištění, který dlouhodobé ošetřovné vyplácí.

Pojištěnec nemá nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Omezení neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené (pojištěnec byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo mu byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče; pojištěnec byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

V případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají. Vystřídání je možné i opakovaně, bez omezení, avšak vždy pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. U pojištěnce, který převzal poskytování dlouhodobé péče, se podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné posuzují ke dni prvního převzetí této péče. V jednom kalendářním dnu může poskytovat dlouhodobou péči s nárokem na dlouhodobé ošetřovné jen jeden oprávněný. Poskytuje-li pojištěnec dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou. Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který převzal dlouhodobou péči. Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.

Dle § 191a Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech dlouhodobého ošetřovného jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody. V době poskytování dlouhodobé péče (dlouhodobého ošetřovného) § 53 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď. Jedná se o tzv. ochrannou dobu, tj. dobu, kdy zaměstnavatel nesmí zaměstnanci dát výpověď.

Některé skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na dlouhodobé ošetřovné nárok (např. zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby, osoby pečující a osoby v evidenci).

Ošetřovaná osoba

Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které

  • došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a
  • je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče; podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. Ochranná lhůta není pro dlouhodobé ošetřovné stanovena.

Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče (zpravidla nemocnice) na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo osoby určené ošetřovanou osobou rozhodne o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí („Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“). Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (zpravidla praktický lékař, popřípadě odborný lékař), který převzal ošetřovanou osobu po propuštění z hospitalizace do péče (nejdéle do 15 dnů ode dne skončení hospitalizace), na základě rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče posuzuje, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče.

Nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného se uplatňuje na předepsaném tiskopisu („Žádost o dlouhodobé ošetřovné“) a doložením souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče, a v případech okruhu osob, které mohou pobírat dlouhodobé ošetřovné, osvědčením stanovených skutečností. K prokázání existence potřeby dlouhodobé péče u ošetřované osoby a omluvení nepřítomnosti zaměstnance poskytujícího péči u zaměstnavatele slouží „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“.

„Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“, „Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče“ a „Potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče“ vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Část těchto tiskopisů, která je určena pro zaměstnavatele, nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit.

Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba osvědčit trvání potřeby dlouhodobé péče ošetřujícím lékařem („Potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče“ – pokud potřeba dlouhodobé péče trvá delší dobu) nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče („Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče“). Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče je povinen potvrdit na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně trvání potřeby dlouhodobé péče, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu. Tiskopisy předává zaměstnanec svému zaměstnavateli neprodleně. Doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ předává zaměstnavatel příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. OSVČ doklady předávají přímo příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ, u které jsou registrovány.

Došlo-li k vystřídání osoby poskytujících dlouhodobou péči, uplatňuje každá ošetřující osoba nárok na dávku samostatně. Při každém vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče ošetřující osoba přebírající péči vyplní žádost o dávku a ošetřující osoba předávající péči vyplní tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“. V případě předem domluveného střídání se více ošetřujících osob v poskytování dlouhodobé péče se k žádosti o dávku (zaměstnanec v tomto případě žádost podává jen jednou) přiloží harmonogram s uvedeným obdobím, ve kterém bude daný zaměstnanec dlouhodobou péči poskytovat, spolu s podepsaným souhlasem ošetřované osoby s tímto harmonogramem. Tiskopisem „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ odvolává ošetřovaná osoba udělený souhlas s ošetřováním vůči konkrétní osobě a ukončuje poskytování dlouhodobé péče z jiného důvodu, nežli je vystřídání se v péči nebo odvolání souhlasu.

Ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče i před uplynutím podpůrčí doby, jestliže vyšetřením zjistí, že zdravotní stav ošetřované osoby již další poskytování dlouhodobé péče nevyžaduje, nebo jestliže se ošetřovaná osoba nedostaví ve stanoveném termínu ke kontrole trvání potřeby dlouhodobé péče nebo se nepodrobí vyšetření zdravotního stavu u určeného poskytovatele zdravotních služeb, aniž by prokázala existenci vážných důvodů, pro které se k této kontrole nebo vyšetření zdravotního stavu nemohla dostavit. Došlo-li v průběhu trvání potřeby dlouhodobé péče k hospitalizaci ošetřované osoby, nezakládá tato hospitalizace novou potřebu dlouhodobé péče.

© 2024 ALL RIGHTS RESERVED