Dávky pomoci v hmotné nouzi

28.02.2019

Posuzování hmotné nouze

Co znamená pojem „hmotná nouze“?

Hmotnou nouzi lze definovat jako stav, kdy osoba/rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost, současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit např. výdělečnou činností (vlastní prací), uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku aj. a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Společně posuzovanými osobami jsou např. rodiče a nezletilé nezaopatřené děti; manželé nebo partneři; rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo děti zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami aj. Dávkami, které řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Koho nelze posuzovat za osobu v hmotné nouzi?

Osobou v hmotné nouzi neníosoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, popř. nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem. Dále pak osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání;či osoba, která prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku). Osobou v hmotné nouzi nenítéž osoba, která je osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; osoba, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce (správní trest); i osoba, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby. Poslední dvě kategorie tvoří osoby, kterým nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodily pracovní neschopnost, nebo jim vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jim nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši; a osoby, kterýmbyla dávka odejmuta (dávka neprávem přiznaná, vyplácená, vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo zamítnutí dávky, zastavení výplaty dávky, odejmutí dávky pro nesplnění zákonem uložených povinností), nebo s nimi společně posuzované osoby.

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním

Může po mně Úřad práce v rámci dávek pomoci v hmotné nouzi požadovat, abych prodal určitý majetek?

Ano. Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, zda má osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, nároku na výživné aj.), vlastní prací (započetí výdělečné činnosti u osoby nepracující, zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti aj.) a prodejem nebo jiným využitím majetku. Z movitého a nemovitého majetku je však vyloučen majetek, jehož prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat. Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u nemovitosti nebo bytu, které osoba využívá k přiměřenému trvalému bydlení, prostředků zdravotnické techniky, zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením, motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání, uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem aj.

Žádost o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi

Kde si mohu zažádat o dávky v hmotné nouzi?

Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi se zahajuje na základě písemné žádosti na  kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu žadatele. Jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce ČR, v němž je osoba hlášena k trvalému pobytu, je místně příslušnou ta krajská pobočka Úřadu práce ČR, v jejímž obvodu k situaci došlo.

Povinnosti a oprávnění orgánu pomoci v hmotné nouzi

Jsem v rámci žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi povinen vpustit úředníka z Úřadu práce do svého bytu?

Ano. Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem provádět sociální šetření, popřípadě šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky (zjištění, v jakých životních/sociálních/materiálních podmínkách žadatel skutečně žije – popis domácnosti, zjištění počtu osob, které se nachází/žijí v bytě aj.). Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi jako doložkou služebního průkazu. O sociálním šetření, popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky se vždy učiní záznam ve spise. Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření, popřípadě šetření v místě, k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.

Výplata dávek

Úřad práce mi chce část dávek vyplácet v nepeněžní formě – v poukázkách. Má na to právo?

Ano. Dávky pomoci v hmotné nouzi se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený oprávněnou osobou, v hotovosti, poštovním poukazem, prostřednictvím poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána. Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi např. v § 43 odst. 5 písm. a) zmiňuje, že příjemci příspěvku na živobytí, který pobírá dávku déle než 6 měsíců v posledních 12 měsících, Úřad práce ČR vyplatí část příspěvku na živobytí poukázkami (nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky je vypláceno poukázkami opravňujícími k nákupu zboží ve stanovené hodnotě). Poukázky nelze použít např. k úhradě alkoholu a tabákových výrobků a nelze ji směnit za hotovost. 

Dávky pomoci v hmotné nouzi a regulační poplatky

Musím uhradit regulační poplatek, pokud mám doklad o tom, že jsem v hmotné nouzi?

Nikoliv. Regulační poplatek ve výši 90,-Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství není povinen hradit pojištěnec, který přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi ne starším 30 dnů.

© 2019 ALL RIGHTS RESERVED