Peněžitá pomoc v mateřství

28.02.2019

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství

Očekávám narození prvního miminka. Jaké podmínky musím splnit, abych měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství?

Peněžitá pomoc v mateřství je podmíněna předchozí pracovní činností (zaměstnáním či samostatnou výdělečnou činností) a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka sama určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Jestliže si pojištěnka den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastávápopřípadě i dnem porodu, pokud k porodu došlo před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství či dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v ostatních případech. Další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství OSVČ je kromě splnění podmínky účasti na pojištění po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění jako OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno, a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost. Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění.Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností – např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu aj.

Pokud během rodičovské dovolené s prvním dítětem znovu porodím, budu mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství i bez návratu do zaměstnání? Z čeho se mi peněžitá pomoc v mateřství bude případně vypočítávat?

Ano. Peněžitá pomoc v mateřstvínáleží při narození dalšího dítěte i bez návratu do zaměstnání. U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí (první) peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství(§ 19 odst. 3 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Podpůrčí doba pro poskytování peněžité pomoci v mateřství

Jak dlouho trvá „mateřská dovolená“?

Podpůrčí doba, tzn., doba poskytování peněžité pomoci v mateřství činí 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila; 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň 2 nebo více dětí (po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí); 22 týdnů u pojištěnce, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; který pečuje o dítě, jehož matka zemřela; který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže/nesmí o dítě pečovat nebo pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; a 31 týdnů u pojištěnce, který z výše uvedených důvodu (převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, péče o dítě, jehož matka zemřela aj.) pečuje zároveň o 2 nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.

Výdělečná činnost během nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Mohu si během pobírání peněžité pomoci v mateřství přivydělat?

Co se výdělečné činnosti při pobírání peněžité pomoci v mateřství týče, po dobu šestinedělí je zakázána (zaměstnání u stávajícího/jiného zaměstnavatele i samostatná výdělečná činnost). Zákaz práce v šestinedělí v zájmu ochrany zdraví ženy vyplývá z § 35 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (u pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu) a § 195 odst. 5 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu). Peněžitá pomoc v mateřství dle § 16 písm. a) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. V průběhu mateřské dovolené (kdykoliv po šestinedělí) tedy nesmí zaměstnanec vykonávat stejnou práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání (u nového zaměstnavatele) či výkon jiné výdělečné činnosti u nového/stávajícího zaměstnavatele (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti aj.). Pokud však nedošlo k rozvázání předchozího pracovního poměru, je nutné splnit zákonem stanovený zákaz vykonávání (vedle svého zaměstnání) výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho předchozího písemného souhlasu. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v § 304 odst. 1 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

© 2019 ALL RIGHTS RESERVED