Na podkladě svého nepříznivého zdravotního stavu nejsem schopna dále konat dosavadní práci (dle lékařského posudku jsem dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k vykonávané činnosti). Mám právo na převedení na jinou práci?

Ano. Pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci (např. v příčinné souvislosti s určitým onemocněním apod.), je zaměstnavatel povinen převést jej na jinou práci. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci neumožní v době 15 dnů ode dne předložení lékařského posudku o nemožnosti konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví výkon jiné pro něho vhodné práce (s ohledem na jeho zdravotní stav, schopnosti, kvalifikaci apod.), má zaměstnanec právo okamžitě zrušit pracovní poměr dle§ 56 odst. 1 písm. a) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, nepřísluší odstupné, ale přísluší mu od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Překážky v práci na straně zaměstnance jsou upraveny v ustanoveních § 191 až § 205 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jedná se o životní situace, kdy zaměstnanec z důvodů (objektivní i subjektivní povahy) uznaných právními předpisy není schopen pro zaměstnavatele konat práci v pracovní době v daném pracovněprávním vztahu, ale přesto nedochází ke skončení pracovního poměru, neboť se předpokládá pouze jejich dočasnost. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce překážky v práci na straně zaměstnance rozděluje následovně:

• důležité osobní překážky
• překážky z důvodu obecného zájmu

Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak (není-li zaměstnanci předem známa, např. při úrazu, onemocnění) je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli (např. potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti).

• Nemocenské
• Ošetřovné
• Dlouhodobé ošetřovné
• Peněžitá pomoc v mateřství
• Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
• Dávka otcovské poporodní péče

Mám jako druh matky dítěte nárok na čerpání „otcovské dovolené“, pokud spolu žijeme ve společné domácnosti?

Nikoliv. Nárok na otcovskou má pojištěnec (zaměstnanec, jehož zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění v době nástupu na dávku, či OSVČ s dobrovolnou účastí na nemocenském pojištění po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou), který pečuje o dítě, jehož je otcem, nebo pojištěnec (muž či žena), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. Za otce dítěte je pro účely otcovské považován ten, kdo je v matrice zapsán jako otec.

Vznikne mi nárok na otcovskou, jsem-li v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání?

Bohužel ne. Základní podmínkou pro vznik nároku na dávku otcovské poporodní péče je účast na nemocenském pojištění v době nástupu na otcovskou (OSVČ si navíc musí dobrovolně hradit nemocenské pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou). Nárok na otcovskou nemají také např. studenti; zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce (DPP), jejichž měsíční (započitatelný) příjem je do částky 10 000,-Kč; zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ), pokud částka započitatelného příjmu (výdělek) činí méně než 2 500,-Kč; pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě; odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.

Jaká je délka „otcovské“ a kdy je možný nástup na „otcovskou dovolenou“?

Podpůrčí doba, tzn., doba poskytování dávky otcovské poporodní péče činí 14 kalendářních dnů. Otcovskou nelze přerušit, nelze ji čerpat po jednotlivých dnech.

Od kdy je možný nástup na „otcovskou dovolenou“?

Nástup na otcovskou je možný v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče (pojištěnec si sám určuje den nástupu v uvedeném období). Otcovská náleží jen jednou (jen jednomu z oprávněných), a to i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně (dvojčata, vícerčata) nebo o více dětí převzatých současně do péče. V tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě.

Očekávám narození prvního miminka. Jaké podmínky musím splnit, abych měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství?

Peněžitá pomoc v mateřství je podmíněna předchozí pracovní činností (zaměstnáním či samostatnou výdělečnou činností) a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka sama určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Jestliže si pojištěnka den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává popřípadě i dnem porodu, pokud k porodu došlo před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství či dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v ostatních případech. Další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství OSVČ je kromě splnění podmínky účasti na pojištění po dobu 270 kalendářních dní v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství i účast na pojištění jako OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítává též doba studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři) považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno, a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost. Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností – např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu aj.

Pokud během rodičovské dovolené s prvním dítětem znovu porodím, budu mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství i bez návratu do zaměstnání? Z čeho se mi peněžitá pomoc v mateřství bude případně vypočítávat?

Ano. Peněžitá pomoc v mateřství náleží při narození dalšího dítěte i bez návratu do zaměstnání. U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí (první) peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 3 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

Jak dlouho trvá „mateřská dovolená“?

Podpůrčí doba, tzn., doba poskytování peněžité pomoci v mateřství činí 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila; 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň 2 nebo více dětí (po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí); 22 týdnů u pojištěnce, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; který pečuje o dítě, jehož matka zemřela; který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže/nesmí o dítě pečovat nebo pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě; a 31 týdnů u pojištěnce, který z výše uvedených důvodu (převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, péče o dítě, jehož matka zemřela aj.) pečuje zároveň o 2 nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí.

Mohu si během pobírání peněžité pomoci v mateřství přivydělat?

Co se výdělečné činnosti při pobírání peněžité pomoci v mateřství týče, po dobu šestinedělí je zakázána (zaměstnání u stávajícího/jiného zaměstnavatele i samostatná výdělečná činnost). Zákaz práce v šestinedělí v zájmu ochrany zdraví ženy vyplývá z § 35 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (u pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu) a § 195 odst. 5 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu). Peněžitá pomoc v mateřství dle § 16 písm. a) Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. V průběhu mateřské dovolené (kdykoliv po šestinedělí) tedy nesmí zaměstnanec vykonávat stejnou práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání (u nového zaměstnavatele) či výkon jiné výdělečné činnosti u nového/stávajícího zaměstnavatele (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti aj.). Pokud však nedošlo k rozvázání předchozího pracovního poměru, je nutné splnit zákonem stanovený zákaz vykonávání (vedle svého zaměstnání) výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho předchozího písemného souhlasu. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Zaznamenala jsem, že vstoupilo v platnost „dlouhodobé ošetřovné“. Jelikož pečuji o svoji 87 letou babičku v domácím prostředí, zajímalo by mne, kdo se považuje za ošetřovanou osobu?

Dlouhodobé ošetřovné představuje novou (až 90 denní) dávku Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, jejímž účelem je pokrytí doby péče (domácí celodenní péče), která následuje po propuštění z nemocničního zařízení po závažném akutním zhoršení zdravotního stavu – např. po vážném úrazu nebo nemoci. Splnění zákonných podmínek pro přiznání dlouhodobého ošetřovného se váže jak na osoby, které dlouhodobou péči potřebují, tak na osoby pečující. Co se ošetřované osoby týče, pro účely dlouhodobého ošetřovného se jí rozumí fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a u níž je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Jaké jsou podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné?

Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí (osobu po ukončení alespoň 7 denní hospitalizace, která vyžaduje dlouhodobou péči po dobu alespoň 30 kalendářních dnů následujících po propuštění z nemocnice), a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Základní podmínkou ošetřující osoby je tedy účast na nemocenském pojištění – u zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče, u OSVČ musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče. Současně se splněním podmínky hospitalizace a potřeby celodenní péče ošetřované osoby v domácím prostředí ve výše uvedených lhůtách musí být ošetřované osobě na základě její žádosti v den propuštění z hospitalizace ošetřujícím lékařem poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče vydáno „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“. Další nezbytností pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopisu („Žádost o dlouhodobé ošetřovné“) písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče. U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. Co se okruhu osob, které mohou pobírat dlouhodobé ošetřovné, týče, u osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem ještě stanovena podmínka společného místa trvalého/hlášeného pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.

Budu-li poskytovat dlouhodobou péči své tchýni, má zaměstnavatel povinnost mě k poskytování péče uvolnit? Může se mnou zaměstnavatel během pobírání dlouhodobého ošetřovného ukončit pracovní poměr?

Z důvodu potřeby celodenní dlouhodobé péče o jinou fyzickou osobu a uvolnění z výkonu pracovní činnosti žádá zaměstnanec zaměstnavatele o pracovní volno ve smyslu § 206 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna; jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu). Zaměstnavatel svému zaměstnanci uděluje souhlas s nepřítomností v práci z důvodu poskytování dlouhodobé péče. Dle § 191a Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech dlouhodobého ošetřovného jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody (ochrana zájmu zaměstnavatele, kterému by při absenci zaměstnance mohly vzniknout závažné problémy/škody). Případné neudělení souhlasu musí zaměstnavatel zaměstnanci oznámit písemně a důvody neudělení souhlasu s nepřítomností zaměstnance v práci prokázat. V době poskytování dlouhodobé péče § 53 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď. Jedná se o tzv. ochrannou dobu, stejně jako je tomu např. u dočasné pracovní neschopnosti.

Za jakých podmínek mám nárok na ošetřovné?

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec (muž či žena), který je účasten nemocenského pojištění v době vzniku potřeby ošetřování/péče a který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo z důvodu péče o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události. Ošetřovné náleží též v případech, kdy dítě mladší 10 let nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského nebo dětského zařízení, nebo fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní jiné situace zákonem stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Ošetřovné se poskytuje i v situaci, kdy je potřeba ošetřovat jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. Další podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti (trvale spolu žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby). Tato podmínka však neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem (v případě svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů).

Jak dlouhou dobu mohu pobírat ošetřovné na tříleté dítě, pokud jsem rozvedená?

V případě osamělého zaměstnance (tj. svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, nežije-li s družkou/druhem nebo v registrovaném partnerství; zaměstnanec, jehož manžel/ka je ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku nebo ve výkonu zabezpečovací detence aj.), který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba ošetřovného nejdéle 16 kalendářních dnů.

Rád bych svoji manželku v péči o nemocné šestileté dítě vystřídal. Je to možné? Vznikne mi tím nový nárok na celou podpůrčí dobu ošetřovného?

Jedno vystřídání během stejné nemoci dítěte skutečně možné je, nicméně celkovou délku pobírání ošetřovného vystřídání nijak neovlivní (neprodlouží), bude činit nadále nejdéle 9 kalendářních dnů. V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. U zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Pokud potřeba ošetřování trvá delší dobu, než je podpůrčí doba ošetřovného stanovená Zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zůstat doma s nemocným dítětem samozřejmě do jeho uzdravení můžete. Po skončení podpůrčí doby však již bez nároku na výplatu ošetřovného. Ošetřování nemocného člena rodiny a péče o dítě mladší 10 let představuje důležitou osobní překážku v práce na straně zaměstnance dle § 191 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, pro kterou musí zaměstnavatel omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Po tuto dobu zaměstnanci neplyne nárok na mzdu, ale poskytuje se mu pracovní volno bez náhrady mzdy (nečerpá-li po domluvě se zaměstnavatelem např. dovolenou aj.).

Za měsíc tomu bude rok, co jsem v pracovní neschopnosti. Jak dlouho budu ještě pobírat nemocenské?

Nemocenské náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne. Podpůrčí doba (tzn. doba poskytování dávky) nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti).Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.

Jsem dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Minulý týden jsem obdržel dopis z OSSZ – upozornění na brzké uplynutí podpůrčí doby nemocenského (380 kalendářních dnů) a fakt, že po uplynutí podpůrčí doby již nebudu dostávat nemocenské. Podle mého praktického lékaře však nejsem stále zdravotně způsobilý k výkonu práce. Jak mám nyní postupovat?

Doba trvání dočasné pracovní neschopnosti a podpůrčí doba, tj. doba, po kterou se podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění poskytuje nemocenské, nemusí být shodné. Případné ukončení podpůrčí doby a výplaty nemocenského nemusí mít vliv na ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Rozhodnutí o trvání dočasné pracovní neschopnosti je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře. Po uplynutí podpůrčí doby se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření posudkového lékaře orgánu nemocenského pojištění (Okresní správa sociálního zabezpečení/Městská správa sociálního zabezpečení Brno/Pražská správa sociálního zabezpečení), který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby. Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby podává dočasně práce neschopný pojištěnec u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení/Městské správy sociálního zabezpečení Brno/Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) nejlépe ještě před uplynutím podpůrčí doby (lhůta pro vydání rozhodnutí činí 30 dnů, v odůvodněných případech – např. došetřování rozhodných skutečností – se však lhůty prodlužují). Formulář žádosti je k dispozici na každé OSSZ/MSSZ/PSSZ, případně ke stažení na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Vznikne mi nárok na nemocenské, pokud onemocním po skončení pracovního poměru?

Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo po zániku účasti na nemocenském pojištění (např. po skončení zaměstnání) – v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. V době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci pouze za dobu trvání pracovního poměru. Po skončení pracovního poměru (při vzniku dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě) tedy nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele za dobu prvních 14 kalendářních dnů nevzniká. Zaměstnanci náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské, které vyplácí příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení/Městská správa sociálního zabezpečení Brno/Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ).

• Průkaz osoby se zdravotním postižením
• Příspěvek na mobilitu
• Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením
• Příspěvek na zvláštní pomůcku

Mám nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku, pokud chodím o dvou francouzských holích?

V kontextu Vámi uvedených informací není možné stran nároku na příspěvek jednoznačně odpovědět. Okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (seznam diagnóz) a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání (kontraindikace) jsou uvedeny v příloze k Zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely Zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že osoba je starší 3 let (pořízení motorového vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu), 15 let (pořízení vodicího psa), 1 roku (všechny ostatní pomůcky). Další nezbytností je, že zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím, a že osoba může zvláštní pomůcku využívat.

S ohledem na těžkou poruchu pohyblivosti a odkázanost na invalidní vozík bych chtěl požádat o příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Jaké podmínky musím splnit pro jeho získání a jaká je jeho výše?

Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely Zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok. Dalšími podmínkami pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla dále je, že osoba je starší 3 let, zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím, osoba může zvláštní pomůcku využívat, osoba se opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem (splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením). Okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (seznam diagnóz) a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání (kontraindikace) jsou uvedeny v příloze k Zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku, poskytovaného na pořízení motorového vozidla, činí 200 000,-Kč (hodnotí se příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných). Nejnižší částka příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla může být přiznána ve výši 100 000,-Kč.

Vzhledem ke své omezené pohyblivosti (jsem příjemcem invalidního důchodu III. stupně, příspěvku na péči III. stupně, průkazu ZTP a parkovacího průkazu) potřebuji výměnu vany za sprchový kout. Mohu příspěvek na zvláštní pomůcku použít i na bezbariérovou úpravu koupelny?

Ano. Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených OZP, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku, je uveden v příloze č. 1 Vyhlášky č.388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. V případě splnění podmínek pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku (těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí) lze příspěvek využít na stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC (např. stavební práce spojené s předěláním odpadu, vedení vody apod.), a to včetně stavebních prací spojených s rozšířením dveří v rámci uzpůsobení koupelny a WC; jedná se o stavební práce a s nimi nezbytně související materiál na úpravu, nikoli však o obklady, podlahové krytiny (dlažbu), sanitu (sanitární zařízení) apod. „Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku“ je potřeba doplnit o rozpočet stavebních úprav (položkový rozpočet).

Pokud si potřebnou pomůcku pořídím z vlastních prostředků, mohu následně požádat Úřad práce ČR o její proplacení?

Ano. Příspěvek na zvláštní pomůcku lze při splnění podmínek nároku na něj poskytnout též na zvláštní pomůcku, která byla zakoupena v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni zahájení řízení o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku (před podáním žádosti o poskytnutí příspěvku) podle Zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Nezbytné je však zmínit, že příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně/částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě.