Obecně o dávkách

Zdravotní postižení (tělesné, zrakové, sluchové, mentální, duševní, kombinované, vnitřní aj.) představuje odchylku ve zdravotním stavu člověka, která jej v různé míře může omezovat v některých činnostech i péči o sebe sama (soběstačnost, pohyb, uplatnění ve společnosti, volnočasové aktivity aj.). Osoby se zdravotním postižením představují velmi různorodou skupinu lidí s rozdílnými potřebami i zájmy (v České republice činí počet osob se zdravotním postižením cca 10 %). Vymezení pojmu zdravotní postižení není v českých právních předpisech jednotné. Definice se liší podle zaměření systémů podpory, respektive dle toho, které projevy a důsledky zdravotního postižení jsou sledovány a řešeny.

Pro účely pracovněprávní je tento pojem ukotven v § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dle něhož jsou osobami se zdravotním postižením (OZP) fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

  • invalidními ve III. stupni („osoby s těžším zdravotním postižením“),
  • invalidními v I. nebo II. stupni, nebo
  • zdravotně znevýhodněnými („osoby zdravotně znevýhodněné“, OZZ)
  • že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Osobou zdravotně znevýhodněnou (OZZ) je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením příslušného orgánu sociálního zabezpečení v případě invalidity a potvrzením nebo rozhodnutím tohoto orgánu v případě uznání za OZZ. Pracovněprávní předpisy zaručují osobám se zdravotním postižením zvýšenou ochranu na trhu práce a zároveň vytvářejí výhodnější podmínky pro integraci do zaměstnání.

Pro účely § 3 písm. g) Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je zdravotní postižení chápáno jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.

Stěžejní legislativní normou pro účely dávek pro OZP je Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, který upravuje podmínky poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování a průkaz osoby se zdravotním postižením. Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením definuje např. zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu OZP, seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených OZP, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku, dovednosti vodicího psa aj.

Osobám se zdravotním postižením se poskytují tyto dávky/příspěvky/výhody:

Dávky pro osoby se zdravotním postižením

Zdravotní postižení (tělesné, zrakové, sluchové, mentální, duševní, kombinované, vnitřní aj.) představuje odchylku ve zdravotním stavu člověka, která jej v různé míře může omezovat v některých činnostech i péči o sebe sama (soběstačnost, pohyb, uplatnění ve společnosti, volnočasové aktivity aj.). Osoby se zdravotním postižením představují velmi různorodou skupinu lidí s rozdílnými potřebami i zájmy (v České republice činí počet osob se zdravotním postižením cca 10 %). Vymezení pojmu zdravotní postižení není v českých právních předpisech jednotné. Definice se liší podle zaměření systémů podpory, respektive dle toho, které projevy a důsledky zdravotního postižení jsou sledovány a řešeny.

Pro účely pracovněprávní je tento pojem ukotven v § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, dle něhož jsou osobami se zdravotním postižením (OZP) fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

  • invalidními ve III. stupni („osoby s těžším zdravotním postižením“),
  • invalidními v I. nebo II. Stupni, nebo
  • zdravotně znevýhodněnými („osoby zdravotně znevýhodněné“, OZZ).
  • Že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Osobou zdravotně znevýhodněnou (OZZ) je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením příslušného orgánu sociálního zabezpečení v případě invalidity a potvrzením nebo rozhodnutím tohoto orgánu v případě uznání za OZZ. Pracovněprávní předpisy zaručují osobám se zdravotním postižením zvýšenou ochranu na trhu práce a zároveň vytvářejí výhodnější podmínky pro integraci do zaměstnání.

Pro účely § 3 písm. g) Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je zdravotní postižení chápáno jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby.

Stěžejní legislativní normou pro účely dávek pro OZP je Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, který upravuje podmínky poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování a průkaz osoby se zdravotním postižením. Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením definuje např. zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu OZP, seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených OZP, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku, dovednosti vodicího psa aj.

Osobám se zdravotním postižením se poskytují tyto dávky/příspěvky/výhody:

Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením

Parkovací průkaz pro OZP je vázán na přiznání průkazu OZP, který je vydáván podle jiného právního předpisu (Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením). Držitelům průkazu ZTP s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou nebo držitelům průkazu ZTP/P vydává na základě žádosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (obecní či městský úřad) tzv. parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením. Jedná se o speciální označení vozidel a osob podle § 67 Zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů. Souvisejícími předpisy je poté Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, označení O 7), označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou (označení O 2) nebo označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu (označení O 5) smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu v zahraničí. Označení O 2 vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností držiteli řidičského oprávnění (nikoliv např. žadateli o řidičské oprávnění), který je držitelem průkazu ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.

Vozidlo lze označit parkovacím průkazem pro OZP pouze v případě, řídí-li vozidlo nebo je-li ve vozidle přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro OZP. Přepravovaná osoba je povinna prokázat na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením (parkovací průkaz se používá současně s průkazem ZTP nebo ZTP/P). Parkovací průkaz lze tedy používat v jakémkoliv vozidle, kterým je zdravotně postižená osoba přepravována.

V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením opravňuje řidiče motorového vozidla označeného tímto průkazem stát po dobu nezbytně potřebnou s autem na místech, kde je dle dopravního značení „zákaz stání“, pokud tím nedojde k ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Uvedení řidiči jsou však povinni dodržovat „zákaz zastavení“ označený dopravní značkou i vodorovným dopravním značením vyjadřujícím zákaz zastavení. Vozidla označená parkovacím průkazem zároveň mohou (je-li to naléhavě nutné) vjíždět i tam, kde je značka „zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami: „jen zásobování“, „mimo zásobování“, „jen dopravní obsluha“ a „mimo dopravní obsluhy“. Další výhodou je i možnost vjíždět (je-li to naléhavě nutné) do oblasti označené dopravní značkou „pěší zóna“. Na vyhrazeném parkovišti/vyhrazených místech pro vozidlo označené parkovacím průkazem pro OZP je vozidlům bez tohoto označení zakázáno zastavení a stání.

Parkovací průkaz pro OZP vydávaný v ČR má od 1. 8. 2011 mezinárodní platnost v rámci celé Evropské unie (EU) a také jeho vzhled je sjednocen s průkazy/kartami v ostatních členských státech. V rámci EU platí parkovací průkaz pro OZP především pro parkování, nicméně vždy je vhodné ověřit si předem přesné podmínky v dané zemi.

Silniční úřad (odbor dopravy) může na základě písemné žádosti osoby, které byl vydán parkovací průkaz pro OZP (je tedy držitelem průkazu ZTP či ZTP/P), vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště (§ 67 odst. 9 Zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů). K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (zvláštní užívání), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Policie České republiky (§ 25 odst. 6 písm. c) bod 4 Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Rozhodnutí je na dobu určitou, vztahuje se na konkrétní registrační značku vozidla a jsou v něm stanoveny podmínky zvláštního užívání. Žadatel musí být vlastníkem/provozovatelem vozidla zapsaným v technickém průkazu vozidla s místem trvalého pobytu v žádaném místě. Vlastníkem vozidla může případně být jiná osoba, která má místo trvalého pobytu shodné s žadatelem. Nejedná se však o automatický nárok na zřízení vyhrazeného parkovacího stání na registrační značku vozidla, neboť u každé žádosti se posuzuje potřeba konkrétního žadatele (zejména zdravotní stav, nemožnost parkování v garáži či na vlastním pozemku před domem apod.) i to, jak velký je v dané lokalitě tlak na parkovací místa. Podmínky pro zřizování těchto míst si stanovuje každý úřad samostatně. Silniční správní úřad vykonává dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště. Náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace stanovuje § 40 Vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

Dle položky 36 Zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích je žadatel (občan se zvlášť těžkým zdravotním postižením, který je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P) osvobozen od poplatku za vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace (ke zřízení vyhrazeného parkovacího místa). Poplatek za užívání veřejného prostranství dle § 4 Zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí vyhrazení trvalého parkovacího místa. Tento poplatek však nehradí osoby zdravotně postižené dle Zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Poplatek za vyznačení parkovacího místa dopravní značkou i vodorovným dopravním značením je žadatel povinen uhradit na své náklady, vlastní značení provádí odbor dopravy nebo si ho může osoba dojednat u soukromé firmy.

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Příspěvek na zvláštní pomůcku v sobě slučuje několik dříve poskytovaných klíčových příspěvků pro OZP (příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky, příspěvek na úpravu bytu, příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla). Jedná se o nepojistnou sociální dávku, kterou stát pomáhá vybraným skupinám osob s pořízením potřebného vybavení – kompenzačních pomůcek.

Nárok na příspěvek má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok. Okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (seznam diagnóz) a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání (kontraindikace) jsou uvedeny v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených OZP, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku, je uveden v příloze č. 1 Vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která není uvedena v seznamu, se posuzuje, zda je tato konkrétní zvláštní pomůcka z hlediska využití srovnatelná s některou z pomůcek ve vyhlášce uvedenou.

Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že:

  • Osoba je starší 3 let (pořízení motorového vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu), nebo 15 let (pořízení vodicího psa), nebo 1 roku (všechny ostatní pomůcky).
  • Zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu, nebo ji osoba potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím.
  • Osoba může zvláštní pomůcku využívat.
  • Pokud je příspěvek poskytován na pořízení motorového vozidla, je také podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje, že je schopna řídit motorové vozidlo, nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem (splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením).
  • Je-li příspěvek poskytován na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky, nebo stropního zvedacího systému, je rovněž podmínkou souhlas vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto zařízení a jeho provozem.

Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně/částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě. Příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny, nebo šikmé zvedací plošiny se poskytne, jen jestliže odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím schodolezu. Jde-li o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky, nebo stropního zvedacího systému, je osoba povinna pro účely posouzení splnění podmínky předložit na výzvu krajské pobočky Úřadu práce ČR alespoň 2 návrhy řešení odstranění bariéry, včetně ceny. Příspěvek lze poskytnout též na zvláštní pomůcku, která byla zakoupena v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni zahájení řízení o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku.

Co se výše příspěvku na zvláštní pomůcku týče, Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením rozlišuje, zda jde o pomůcku v ceně nižší nebo vyšší než 10 000,-Kč a speciální úpravu má poté pro motorové vozidlo.

Na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je nižší než 10 000,-Kč, se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne v případě, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob (dle Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu). Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky, jejichž cena je nižší než 10 000,-Kč, lze tento příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje částku životního minima. Výše příspěvku se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, nejméně však 1 000,-Kč.

Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 10 000,-Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti, krajská pobočka Úřadu práce ČR s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných určí nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000,-Kč.

Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí:

  • 200 000,-Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven osminásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě
  • 180 000,-Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než osminásobek částky životního minima, avšak nižší nebo roven devítinásobku této částky
  • 160 000,-Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než devítinásobek částky životního minima, avšak nižší nebo roven desetinásobku této částky
  • 140 000,-Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než desetinásobek částky životního minima, avšak nižší nebo roven jedenáctinásobku této částky
  • 120 000,-Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než jedenáctinásobek částky životního minima, avšak nižší nebo roven dvanáctinásobku této částky
  • 100 000,-Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než dvanáctinásobek částky životního minima

Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000,-Kč, s výjimkou příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny, jehož maximální výše činí 400 000,-Kč. Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000,-Kč nebo 850 000,-Kč, jestliže byl v této době poskytnut příspěvek na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny. Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto.

Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek nejdříve po uplynutí 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, počínaje od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto. Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení vodicího psa, se poskytne jen na pořízení psa, který byl vycvičen a předán právnickou nebo fyzickou osobou, která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy.

Povinnost vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku

Oprávněná osoba je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže:

  • nepoužila tento příspěvek do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce ČR na pořízení zvláštní pomůcky
  • nepoužila vyplacený příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce ČR
  • v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla pozbyla vlastnické právo ke zvláštní pomůcce
  • v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat
  • se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového vozidla
  • použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání, nebo
  • se prokáže, že osoba uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje

Osoba není povinna vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku/jeho poměrnou část vrátit, jestliže:

  • v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne jeho vyplacení přestala užívat zvláštní pomůcku z důvodu změny zdravotního stavu nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla se z důvodu změny zdravotního stavu přestala opakovaně dopravovat nebo pozbyla schopnost být převážena motorovým vozidlem
  • byl vyplacen příspěvek na pořízení vodicího psa a tento v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky, nebo
  • osoba zemřela

Povinnost vrátit poměrnou část příspěvku nevzniká, jestliže tato částka nepřesahuje 100,-Kč. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky může z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část. S ohledem na případné nepříjemnosti (pohledávka vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR, nemožnost poskytnutí další dávky, nutnost řešení dopravy OZP náhradním způsobem aj.) je vhodné nezapomínat i na pojištění motorového vozidla pro případ poškození, zničení a odcizení.

Pokud byl žadateli přiznán příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, pořídil si osobní automobil a uhradil kupní cenu s DPH, má možnost požádat na příslušném finančním úřadu dle místa trvalého bydliště žádost o vrácení DPH. OZP má nárok na vrácení DPH za jedno motorové vozidlo jí dodané, jedenkrát za období 5 let, nejvýše však do výše 100 000,-Kč. Nárok na vrácení zaplacené daně lze uplatnit nejpozději do 3 let od konce kalendářního měsíce, ve kterém OZP obdržela rozhodnutí příslušného úřadu o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, nebo od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Daň se OZP vrací do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Žádost o vrácení DPH má tyto náležitosti:

  • jméno, příjmení, místo pobytu a rodné číslo osoby se zdravotním postižením
  • rozhodnutí úřadu o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla
  • daňový doklad nebo doklad o prodeji motorového vozidla
  • na dokladu o prodeji motorového vozidla je plátce povinen uvést tyto údaje: obchodní firmu nebo jméno, sídlo plátce, daňové identifikační číslo, jméno a místo pobytu OZP, rozsah a předmět zdanitelného plnění, evidenční číslo dokladu, den uskutečnění zdanitelného plnění, sazbu/základ/daně a výši ceny včetně daně celkem

V případě, že OZP, které byla vrácena daň, ve lhůtě 60 měsíců od vrácení daně vlastnické právo k motorovému vozidlu převede nebo motorové vozidlo pronajme, je povinna vrátit vyplacenou částku, nebo její poměrnou část na účet příslušného správce daně (finančního úřadu), a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.

Rozhodování o příspěvku

O příspěvku na zvláštní pomůcku rozhoduje a výplatu provádí Úřad práce České republiky. Řízení se zahajuje na základě podané žádosti žadatelem / zákonným zástupcem / opatrovníkem aj. na Úřad práce České republiky – krajskou pobočku, resp. kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu žadatele. K žádosti je nutné doložit průkaz totožnosti (u dětí do 15 let rodný list), doklad o výši čtvrtletních příjmů – příspěvek na zvláštní pomůcku za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém osoba podává žádost o přiznání dávky (za žadatele i společně posuzované osoby), popř. další doklady dle situace (viz informace na konci samotné žádosti). V souvislosti se základní podmínkou příspěvku – zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které odůvodňuje přiznání příspěvku, a zdravotní stav nevylučující přiznání příspěvku – žadatel do žádosti vyplňuje i kontakt na ošetřujícího (praktického) lékaře. Za účelem posouzení splnění těchto podmínek nároku následně požádá krajská pobočka Úřadu práce České republiky příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení / Městskou správu sociálního zabezpečení Brno / Pražskou správu sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby o vypracování posudku o zdravotním stavu žadatele. Posudkový lékař příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ přitom vychází z lékařských zpráv a posudků o zdravotním stavu od ošetřujícího (praktického) lékaře žadatele.

Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku (v případě nesouhlasu s výší přiznaného příspěvku) lze ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí podat odvolání. Odvolání se podává k Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce ČR, která rozhodnutí vydala.

Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání (příloha k Zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku

  1. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje:
  • a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše
  • b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí
  • c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše
  • d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí
  • e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí
  • f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin
  • g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina
  • h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm
  • i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu
  • j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny
  • k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin
  • l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování

2. Za těžké zrakové postižení se považuje:

  • a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí
  • b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) – světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 – 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti
  • c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02)
  • d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace

3. Za těžké sluchové postižení se považuje:

  • a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy
  • b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70 – 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 – 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 – 15 %), přes používání kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy
  • c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 – 69 dB, ztráta slyšení 65 – 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02)

4. Za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému se považují:

  • a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i) a l),
  • b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace

 

II. Zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (kontraindikace)

a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky

b) hluchoněmost; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi

c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi

Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku (příloha č. 1 k Vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením).

I. Zvláštní pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí

  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, například ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku
  • stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, a to včetně stavebních prací spojených s rozšířením dveří v rámci uzpůsobení koupelny a WC; jedná se o stavební práce a s nimi nezbytně související materiál na úpravu, nikoli však o obklady, podlahové krytiny, sanitu apod.
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. c), d), g), j) a k) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • speciální komponenty osobního počítače, například uzpůsobená klávesnice, myš, speciální programové vybavení umožňující ovládání počítače ústy, pohybem očí nebo pohybem hlavy
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d) až i) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • nájezdové ližiny
  • přenosná rampa
  • schodolez
  • svislá zdvihací plošina, včetně instalace
  • šikmá zvedací plošina, včetně instalace
  • stropní zvedací systém, včetně instalace
  • roštová rampa, včetně instalace
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a) až g), i) a j) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d), i) a l) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka:
  • schodišťová sedačka, včetně instalace

II. Zvláštní pomůcky určené těžce zrakově postiženým osobám

  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • kalkulátor s hlasovým výstupem
  • digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem
  • speciální programové vybavení pro zrakově postižené
  • elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o akustické orientační majáky, vysílačky pro ovládání akustických orientačních majáků, pomůcky na zachytávání vysokých překážek
  • multifunkční elektronická komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o stolní nebo mobilní telefony se zvětšenou a kontrastní klávesnicí, ozvučené mobilní telefony nebo tablety se speciálními funkcemi či příslušenstvím pro zrakově postižené
  • měřicí přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem.
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) a b) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • vodicí pes
  • psací stroj pro nevidomé
  • popisovací kleště pro nevidomé
  • indikátor barev pro nevidomé
  • braillský displej pro nevidomé
  • tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé
  • hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé
  • digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) až c) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka:
  • diktafon
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. b) až d) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • kamerová zvětšovací lupa
  • digitální zvětšovací lupa

III. Zvláštní pomůcky určené těžce sluchově postiženým osobám

  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • signalizační systémy nahrazující zvukové signály světelnou či vibrační signalizací, včetně instalace; jedná se například o signalizaci pláče dítěte, bytového zvonku, domovního zvonku, telefonního zvonění či výstražných jevů
  • speciální programové vybavení pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakového jazyka; jedná se o aplikace do telefonu a programy do osobního počítače
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka:
  • individuální indukční smyčka
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. c) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o akustické orientační majáky, vysílačky pro ovládání akustických orientačních majáků, pomůcky na zachytávání vysokých překážek
  • multifunkční elektronická komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o stolní nebo mobilní telefony se zvětšenou a kontrastní klávesnicí, ozvučené mobilní telefony nebo tablety se speciálními funkcemi či příslušenstvím pro zrakově postižené
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) a c) přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:
  • zařízení způsobilé k reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání anebo k reprodukci zvukových nebo zvukově obrazových záznamů
  • telefonní zesilovač
  • soustava speciálních pomůcek pro přenos zvuku; jedná se o soustavu složenou z mikrofonu, přijímače a speciálního sluchadla
  1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. a) a b) přílohy k zákonu, je určena tato zvláštní pomůcka:
  • zařízení pro vizuální komunikaci umožňující on-line tlumočení do znakového jazyka; jedná se o zařízení s podporou 3G a LTE (4G) internetu, předním fotoaparátem minimálně 2 Mpx a displejem minimálně 6″

IV. Zvláštní pomůcky určené osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 4 přílohy k zákonu

Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 4 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky:

  • motorové vozidlo
  • speciální zádržné systémy, nikoli však běžné dětské autosedačky

Průkaz osoby se zdravotním postižením

Průkaz osoby se zdravotním postižením (dříve označovaný jako průkaz mimořádných výhod) je jedním z nástrojů sociální politiky určených ke zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením (průkaz OZP) má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

Označení průkazu jednotlivými symboly (průkaz TP, ZTP, ZTP/P) se odvíjí od míry funkčního postižení pohyblivosti a orientace. Při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu se hodnotí zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu OZP, přesně definuje příloha č. 4 Vyhlášky č. 388/2011 Sb. U zdravotního stavu, který zde není uveden, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů výslovně uvedených funkční postižení odpovídá, nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné.

Nárok na průkaz OZP označený symbolem TP (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.

Za středně těžké funkční postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:

  • Ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny,
  • anatomická ztráta několika prstů nohou nebo ztráta nohy v nártu a výše až po bérec včetně,
  • podstatné omezení funkce dolní končetiny,
  • středně těžké omezení funkce dvou končetin,
  • zkrácení dolní končetiny přesahující 5 cm,
  • postižení pánve s poruchou pánevního prstence a závažnou neurologickou symptomatologií,
  • postižení páteře s často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění a poruchou svalového korzetu nebo se ztuhnutím dvou úseků páteře,
  • stavy spojené s často se opakujícími poruchami vědomí nebo závrativými stavy,
  • omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích,
  • psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně vysoce funkčního typu autismu,
  • neurodegenerativní postižení s pohybovou chudostí, poruchou posturální stability, slabostí dvou končetin a podstatným snížením dosahu chůze.

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na:

  • vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky
  • přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních

Nárok na průkaz OZP označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

Za těžké funkční postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:

  • Anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, exteriérový uživatel protézy,
  • anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci,
  • funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce,
  • anatomická ztráta dolní a horní končetiny v úrovni bérce a předloktí,
  • anatomická ztráta horních končetin v úrovni předloktí,
  • těžké omezení funkce dvou končetin,
  • postižení pánve provázené těžkými parézami dolních končetin nebo závažnou nestabilitou pánevního prstence,
  • postižení páteře provázené těžkými parézami končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo závažné deformity páteře s omezením exkurzí hrudníku,
  • těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích,
  • celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku,
  • kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera 40 až 65%, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické zúžení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena,
  • oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
  • psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně středně funkčního typu autismu,
  • neurodegenerativní postižení s mnohočetnými hybnými komplikacemi typu rigidity, hypokinézy, tremoru, ataxie, mimovolných pohybů.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na:

  • Vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
  • přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních,
  • bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
  • slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

Nárok na průkaz OZP označený symbolem ZTP/P (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

Za zvlášť těžké funkční postižení nebo úplné postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:

  • Anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, interiérový uživatel protézy nebo odkázanost na invalidní vozík z uvedeného důvodu,
  • anatomická ztráta dolních končetin v bércích nebo výše,
  • anatomická ztráta horních končetin v úrovni lokte nebo výše nebo anatomická ztráta horní a dolní končetiny v úrovni paže a stehna,
  • funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce a současná funkční ztráta horní končetiny,
  • funkční ztráta dolních končetin se ztrátou opěrných funkcí,
  • zvlášť těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí; funkčním celkem se rozumí hrudník, páteř, pánev, končetina,
  • disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška nepřesahuje po ukončení růstu 120 cm,
  • multiorgánové selhávání dvou a více orgánů nebo ztráta imunity spojené se zvlášť těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti,
  • celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby mladší 18 let věku,
  • neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit se správnou světelnou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,
  • kombinované těžké postižení sluchu a zraku (těžká hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera horší než 65%, a oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
  • střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ nižší než 50,
  • psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace včetně nízkofunkčního typu autismu,
  • neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na:

  • Vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
  • přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb, ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních,
  • bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
  • slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy,
  • bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
  • bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.

Přiznání invalidity nebo statusu OZZ neznamená, že se osoba automaticky stane držitelem průkazu OZP přiznávaného dle Zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Od 1. 1. 2014 je možné průkaz OZP získat pouze na základě samostatného řízení a posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Řízení o přiznání průkazu OZP se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele / zákonného zástupce / opatrovníka aj. podané na tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Žádost mimo jiné obsahuje i označení ošetřujícího (praktického) lékaře, který registruje žadatele o průkaz OZP. Tento na základě výzvy z OSSZ zpracovává a vydává pro potřeby posouzení zdravotního stavu (schopnosti pohyblivosti a orientace) podklady o zdravotním stavu.

Nárok na průkaz OZP trvá po dobu platnosti výsledku posouzení (zdravotního posudku) schopnosti pohyblivosti a orientace žadatele o průkaz. Platnost tohoto výsledku posouzení může být časově omezena nebo je bez časového omezení. Doba platnosti průkazu jako veřejné listiny je nejvýše 5 let u osob do 18 let věku a nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku. Krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá žadateli průkaz OZP po předložení fotografie a zaplacení správního poplatku (např. 30,-Kč za vydání průkazu OZP včetně vydání nového průkazu z důvodu změn údajů uvedených na průkaze, 200,-Kč za vydání průkazu OZP náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený aj.).

Osoby, které jsou držiteli průkazu OZP, mohou v závislosti na typu průkazu uplatňovat širokou škálu výhod a čerpat benefity, které jim garantují jednotlivé právní předpisy (Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích aj.) či soukromé subjekty (např. slevy na telefon, zemní plyn a odběr elektrické energie, sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní akce a sportovní utkání apod.). Např. dle § 4 odst. 1 písm. g) Zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů jsou od rozhlasového a televizního poplatku osvobozeny osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti. Podle § 20a, odst. 1, písm. h) Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích jsou držitelé průkazu ZTP (s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou) nebo průkazu ZTP/P osvobozeni od zpoplatnění pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem (poplatku za použití dálnice a rychlostní silnice), pokud držitelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká (§ 22 Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Osoby, jimž byl vydán průkaz OZP II. či III. stupně, tedy nemusí platit dálniční známku. Jestliže motorové vozidlo není použito k dopravě těžce zdravotně postižené osoby, nelze využívat této výhody (tj. postižená osoba musí být v daný okamžik přepravována tímto vozidlem). Výjimku tvoří situace, kdy je těžce zdravotně postižená osoba umístěna v některém ze zdravotnických zařízení (např. lázních) nebo zařízení sociální péče a uživatel vozidla pro ni jede nebo se od ní vrací. V tomto případě musí řidič, který požívá výhody osvobození od poplatku za užití zpoplatněných komunikací, předložit potvrzení vedení předmětného zařízení, že těžce zdravotně postižený občan je pacientem nebo klientem daného zařízení. Osvobození od dálničních poplatků (úhrada prokázaná platným kuponem i mýtné) je nastaveno pouze pro území České republiky, v zahraničí mohou existovat odlišné podmínky pro zpoplatnění komunikace.

Odvolacím orgánem při zamítnutí žádosti o průkaz OZP / přiznání určitého typu průkazu OZP je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV ČR). Odvolání se podává prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce České republiky, která napadené rozhodnutí vydala, ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí.

 

Příspěvek na mobilitu

Příspěvek na mobilitu představuje opakující se (měsíční) dávku určenou k částečné úhradě zvýšených cestovních nákladů na dopravu osoby se zdravotním postižením (zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení) a k podpoře sociálního začleňování. Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku věku, která je držitelem (má zároveň nárok) průkazu osoby se zdravotním postižením II. (ZTP) či III. (ZTP/P) stupně a která se opakovaně se v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče. Uvedené podmínky musí být splněny současně a po celý kalendářní měsíc.

Při využívání pobytových sociálních služeb je možné příspěvek na mobilitu přiznat z důvodů hodných zvláštního zřetele na základě individuálního posouzení příslušného kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce České republiky podle místa trvalého bydliště žadatele, u něhož se o dávku žádá. Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje žadatel čestným prohlášením.

Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 550,-Kč a vyplácí se zpětně (do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží). Žádost obsahuje i určení četnosti výplaty dávky – měsíčně či jednou splátkou vždy za 3 kalendářní měsíce. V případě odejmutí či nepřiznání příspěvku na mobilitu lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozhodnutí k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl (krajská pobočka Úřadu práce České republiky).

Nárok na výplatu příspěvku na mobilitu nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné osobě po celý tento kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace (krajská pobočka Úřadu práce ČR zastaví výplatu příspěvku za tento kalendářní měsíc). Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku na mobilitu se opět obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc.

© 2020 ALL RIGHTS RESERVED