Povinně účastni zaměstnanci jsou ti, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí např. zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojáci z povolání a vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna.

Přestože došlo ke zrušení povinné základní vojenské služby a civilní služby, mohou nastat situace, kdy bude zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti. V takovém případě zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu rovněž po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a dobu výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a na zotavenou, pokud plnění jeho pracovních úkolů zasahuje do doby 24 hodin po ukončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení. Náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností hradí ve výši průměrného výdělku příslušný vojenský správní úřad.

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci (nemohl být převeden nebo s převedením nesouhlasil), přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (mráz, vítr, déšť aj.) nebo živelní událostí (povodeň apod.) a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. U prostoje, nepříznivých povětrnostních vlivů i živelní události může být v kolektivní smlouvě sjednána nebo ve vnitřním předpisu stanovena vyšší náhradu mzdy nebo platu, maximálně však do výše průměrného výdělku.

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí (§ 41 odst. 5 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

V případě živelní události může zaměstnavatel (na rozdíl od prostoje nebo nepříznivých povětrnostních vlivů) dle § 41 odst. 4 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce převést zaměstnance na jinou práci, než byla sjednána, i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytné potřeby k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků.

(§ 76 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

• příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP může Úřad práce ČR poskytnout na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem, který zaměstnává v pracovním poměru OZP
• roční výše příspěvku může činit nejvýše 48 000,-Kč na jednu OZP

(§ 78a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

• zaměstnavateli, se kterým Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (§ 78), se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání OZP formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů
• pro poskytování příspěvku je příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou
• příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je OZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 12 000,-Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením, a nejvýše 5 000,-Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou

Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka Úřadu práce ČR místně příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce ČR a hradí náklady s ní spojené. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména

• poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání/zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti
• teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost (příprava na budoucí povolání, příprava k práci, specializované rekvalifikační kurzy)
• zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání/povolání
• vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce. Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem poskytovatele zdravotních služeb zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na základě doporučení Okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly být invalidními. Zařazení těchto fyzických osob na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí.

Příprava  pro zaměstnání je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může Úřad práce ČR uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele uzavírá Úřad práce ČR se zaměstnavatelem písemnou dohodu. Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci a po dobu konání specializovaných rekvalifikačních kurzů pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce ČR podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

(§ 75 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

• pracovním místem zřízeným pro OZP se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel zřídil pro OZP na základě písemné dohody uzavřené s Úřadem práce ČR
• na zřízení pracovního místa pro OZP poskytuje Úřad práce ČR zaměstnavateli příspěvek
• pracovní místo zřízené pro OZP musí být takovou osobou obsazeno po dobu 3 let
• příspěvek může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku
• zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce ČR 10 a více pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může příspěvek na zřízení 1 pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek průměrné mzdy

Poplatníkům se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

• a) částku 18 000,-Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo
• b) částku 60 000,-Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

Ubytovacím zařízením se rozumí ubytovací zařízení splňující podmínky uvedené v § 21a Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (vypracování provozního řádu aj.), jestliže je ubytování v těchto zařízeních poskytováno na dobu delší než 2 měsíce v období 6 měsíců po sobě jdoucích.

Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče; veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výkon veřejné služby nenáleží odměna.