Jednotlivé způsoby ukončení pracovního poměru jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 48 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Pracovní poměr může být rozvázán jen

• dohodou –  oboustranná shoda zaměstnance a zaměstnavatele, kdy je dohodou stanoven i datum ke kterému pracovní poměr končí, více část Dohoda o ukončení pracovního poměru
• výpovědí – jednostranné rozhodnutí zaměstnance nebo zaměstnavatele, pracovní poměr končí po uplynutí výpovědní doby v délce nejméně 2 měsíce (může být sjednána delší), zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, nebo bez uvedení důvodu, zaměstnavatel jen z důvodů výslovně uvedených v zákoníku práce.
• okamžitým zrušením – jednostranný způsob ukončení pracovního poměru používaný je výjimečně a jen ze zákonem stanovených důvodů, pracovní poměr končí okamžitě po doručení druhé straně.
• zrušením ve zkušební době  – bez udání důvodu může ukončit zaměstnanec i zaměstnavatel, viz část Zkušební doba
• uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr sjednaný – viz část Pracovní poměr na dobu určitou

V případě, že je zaměstnanec přesvědčen o tom, že s ním byl rozvázán pracovní poměr neplatně, zašle zaměstnavateli oznámení v tomto smyslu a oznámí mu, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával – to je podstatným předpokladem k tomu, aby zaměstnanci v případě sporu náležela náhrada mzdy.

V souladu s § 72 zákoníku práce mohou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Jde o žalobu určovací (žaloba na určení, že výpověď / okamžité zrušení / zrušení ve zkušební době / dohoda je neplatná).

Dvouměsíční lhůta k podání výše uvedené žaloby je tzv. prekluzivní lhůta, u které platí pravidlo, že není-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, toto právo zanikne – žalobu je nutné nejpozději v poslední den lhůty doručit soudu (nestačí ji pouze odeslat v tento den poštou). Soudy jsou pak povinny přihlédnout k zániku práva i bez návrhu (tedy i v případě, že druhá strana prekluzi práva nenamítne).

Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den; pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče; náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 (zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují – tzv. „práce z domova“).

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců; ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ruší-li se zaměstnavatel/jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel/jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost), nebo dohodou z týchž důvodů; pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

Výpověď z pracovního poměru je základním a nejrozšířenějším způsobem odchodu ze zaměstnání. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel naopak může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.

Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce (může být sjednána i delší). Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.

Před skončením pracovního poměru (tedy v průběhu výpovědní lhůty náleží pracovní volno pro hledání nového zaměstnání bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu (po dobu odpovídající výpovědní době v délce 2 měsíců). Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ruší-li se zaměstnavatel/jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel/jeho část, stane-li se zaměstnanec nadbytečným, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost), nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto (v § 52 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce výslovně uvedených) důvodů:

• a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách – Organizační změna musí skutečně proběhnout a na stejné pracovní místo by neměl nastupovat jiný zaměstnanec.
• d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice
• e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost
• f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil
• g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi
• h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a (zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)

Pro porušení režimu dočasně práce neschopného – § 52 písm. h) může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu  k výpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl.

Lékařský posudek a výpověď pro ztrátu zdravotní způsobilosti

K výpovědi z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. e) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce může zaměstnavatel přistoupit pouze tehdy, pokud zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci a pokud toto dlouhodobé pozbytí způsobilosti stanovil lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. Pracovně-lékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovně-lékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami, a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Pracovně-lékařskými prohlídkami jsou vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, výstupní prohlídka a lékařská prohlídka po skončení rizikové práce.

Bližší informace o lékařském posudku naleznete zde.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení lékařského posudku o nemožnosti konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví výkon jiné pro něho vhodné práce (s ohledem na jeho zdravotní stav, schopnosti, kvalifikaci apod.), je zaměstnanec oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. a) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, nepřísluší odstupné, ale přísluší mu od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem

Právní úprava obsažená v § 53 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce se týká ukončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem – resp. zákonným výčtem tzv. ochranných dob (tj. dob, ve kterých nemůže být zaměstnanci dána zaměstnavatelem výpověď).

Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď

• v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování
• při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto druhů vojenské činné služby, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto druhů vojenské činné služby
• v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce (výkonem veřejné funkce se dle § 201 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním; výkonem veřejné funkce je např. výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího)
• v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou
• v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci (noční prací je dle § 78 odst. 1 písm. j) práce konaná v noční době, tj. mezi 22. a 6. hodinou)
• v době, kdy zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči (dle § 41 a § 41c Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) se souhlasem zaměstnavatele, v době, kdy ošetřuje dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti a v době, kdy pečuje o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v Zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu (nezbytně nutnou dobou je nejen samotné vyšetření/ošetření, ale i cesta do zdravotnického zařízení a zpět, doba čekání na příjem a jiné související úkony), bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu; bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu, která odpovídá době, kterou by zaměstnanec strávil návštěvou nejbližšího zdravotnického zařízení.

Uchazečem o zaměstnání je dle § 24 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce ČR, v jejímž územním obvodu má bydliště , a splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Uchazečem o zaměstnání může být pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště (bydlištěm se u státního občana ČR rozumí adresa místa trvalého pobytu na území ČR) a která není:

• v pracovněprávním vztahu (tj. pracovní poměr, vztah na základě dohody o pracovní činnosti) nebo ve služebním poměru, s výjimkou nekolidujícího zaměstnání – výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkonu činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
• osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ – podnikatel, živnostník)
• společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, komanditistou komanditní společnosti, ředitelem obecně prospěšné společnosti, vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby, členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti, členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) přesáhne polovinu minimální mzdy
• členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) přesáhne polovinu minimální mzdy
• soudcem, poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského parlamentu, členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové
• prezidentem republiky, členem vlády, prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv, členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členem Rady Energetického regulačního úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra
• nuceným správcem nebo správcem, prokuristou nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu, a to v době, kdy tuto činnost vykonává
• osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna dle Zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí
• výdělečně činná v cizině
• fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání (student), s výjimkou fyzické osoby soustavně se připravující na budoucí povolání, která získala v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců
• fyzickou osobou pověřenou obchodním vedením, která tuto činnost vykonává za odměnu mimo pracovněprávní vztah a její měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) přesáhne polovinu minimální mzdy
• předsedou nebo místopředsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství

Z výše uvedeného tedy vyplývá možnost přivýdělku v průběhu vedení v evidenci Úřadu práce ČR. Jedná se o tzv. nekolidující zaměstnání, v rámci něhož je možné pracovat v pracovním nebo služebním poměru včetně dohody o pracovní činnosti (DPČ, § 76 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Nelze si však při evidenci na Úřadu práce ČR přivydělávat formou dohody o provedení práce (DPP), a to bez ohledu na výši výdělku.

Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání není překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce ČR při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce ČR výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce ČR dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Vhodné zaměstnání dle § 20 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které:

• zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání, nebo
• zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce, odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání, a délka jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby

Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud

• fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, nebo
• zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem

V těchto případech může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce ČR.

Překážkou pro vedení v evidenci není ale takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce ČR nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu (krátkodobé zaměstnání).

Uchazečem o zaměstnání se fyzická osoba nemůže stát v době, po kterou

• je uznána dočasně neschopnou práce – po dobu dočasné pracovní neschopnosti nelze požádat o zprostředkování zaměstnání a vzetí do evidence uchazečů o zaměstnání, i když v jejím průběhu pracovní poměr skončil
• vykonává trest odnětí svobody či ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě
• pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu (rodiče na mateřské dovolené)
• je invalidní ve III. stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve III. stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek (zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnec schopen výdělečné činnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %, se dle § 6 Vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity rozumí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pracovních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence)
• neposkytne Úřadu práce ČR identifikační údaje a souhlas se zpracováním osobních údajů

Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

Krajská pobočka Úřadu práce ČR uchazeči o zaměstnání ukončí vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem

• kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (vznik pracovněprávního vztahu – nástup do zaměstnání aj.), s výjimkou skutečností – uchazeč o zaměstnání je uznán dočasně neschopným práce, pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, a to na základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání
• doručení písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
• nástupu výkonu trestu odnětí svobody/výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence
• následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého
• následujícím po uplynutí 6 měsíců ode dne vzetí uchazeče o zaměstnání do vazby
• zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud krajská pobočka Úřadu práce ČR dodatečně zjistila, že uchazeč o zaměstnání nebyl způsobilý být účastníkem právních vztahů
• pozbytí způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních vztahů
• zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby její platnosti

Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže

• nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou skutečností – uchazeč o zaměstnání je uznán dočasně neschopným práce, vykonává trest odnětí svobody/ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě, pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost nejpozději do 8 kalendářních dnů
• uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů:
  • neoznámí výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání

Vyjma neschopnosti plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR při zprostředkování zaměstnání a výkonu nelegální práce může uchazeč o zaměstnání uvedených případech být na základě nové písemné žádosti znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu

• odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání
• odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce ČR na rekvalifikaci
• neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu (dokument, který slouží ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce), jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené
• odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (pro účely zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením; pokud uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci či je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu), nebo psychologickému vyšetření (za účelem posouzení způsobilosti k výkonu povolání, na které má být rekvalifikována)
• maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR.

Ve výše uvedených případech včetně vyřazení pro výkon nelegální práce může být uchazeč o zaměstnání znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne tohoto vyřazení, a to na základě nové písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá z uvedených skutečností. Při skončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je krajská pobočka Úřadu práce ČR povinna vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce ČR za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce.

Krajská pobočka Úřadu práce ČR uchazeči o zaměstnání ukončí vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem

• kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (vznik pracovněprávního vztahu – nástup do zaměstnání aj.), s výjimkou skutečností – uchazeč o zaměstnání je uznán dočasně neschopným práce, pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, a to na základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání
• doručení písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
• nástupu výkonu trestu odnětí svobody/výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence
• následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého
• následujícím po uplynutí 6 měsíců ode dne vzetí uchazeče o zaměstnání do vazby
• zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud krajská pobočka Úřadu práce ČR dodatečně zjistila, že uchazeč o zaměstnání nebyl způsobilý být účastníkem právních vztahů
• pozbytí způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních vztahů
• zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby její platnosti

Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže

• nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou skutečností – uchazeč o zaměstnání je uznán dočasně neschopným práce, vykonává trest odnětí svobody/ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě, pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost nejpozději do 8 kalendářních dnů
• uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů
• neoznámí výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti
• neoznámí krajské pobočce Úřadu práce ČR osobně nebo písemně nejpozději do 8 kalendářních dnů další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce ČR ve stanoveném termínu
• nesplní zákonem stanovenou povinnost (oznámit ve stanovené lhůtě krajské pobočce Úřadu práce ČR důvody, pro které dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu anebo z důvodu vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení; doložit nejpozději do 8 kalendářních dnů tyto důvody příslušným potvrzením aj.)
• není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR při zprostředkování zaměstnání
• zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů
• vykonává nelegální práci

Vyjma neschopnosti plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR při zprostředkování zaměstnání a výkonu nelegální práce může uchazeč o zaměstnání uvedených případech být na základě nové písemné žádosti znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu

• odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání
• odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce ČR na rekvalifikaci
• neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu (dokument, který slouží ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce), jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené
• odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (pro účely zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením; pokud uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci či je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do příslušného rekvalifikačního kurzu), nebo psychologickému vyšetření (za účelem posouzení způsobilosti k výkonu povolání, na které má být rekvalifikována)
• maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR

Ve výše uvedených případech včetně vyřazení pro výkon nelegální práce může být uchazeč o zaměstnání znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne tohoto vyřazení, a to na základě nové písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá z uvedených skutečností. Při skončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je krajská pobočka Úřadu práce ČR povinna vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, jestliže

• je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR, a přesto je neplní
• neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce ČR
• nedostaví se na krajskou pobočku Úřadu práce ČR ve stanoveném termínu bez vážných důvodů (dle § 5 písm. c) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti např. nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o fyzickou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II – středně těžká závislost, ve stupni III – těžká závislost nebo ve stupni IV – úplná závislost, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte; zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce ČR aj.)
• neplní stanovené zákonné povinnosti (např. povinnost sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, podrobit se vyšetření svého zdravotního stavu pro účely zabezpečení pracovní rehabilitace apod.)
• jiným jednáním zmaří zprostředkování zaměstnání nebo nástup do zaměstnání

Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce ČR za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje krajská pobočka Úřadu práce ČR vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost krajské pobočce Úřadu práce ČR při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, a plnit podmínky v něm stanovené.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob; pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela (tchán, tchýně, švagr, švagrová), jakož i manžela dítěte (zeť, snacha) nebo manžela sourozence zaměstnance (švagr, švagrová) a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob; pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob; náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 (zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují – tzv. „práce z domova“).

Ztráta zaměstnání představuje obtížnou životní situaci (v 10/2018 činil v České republice podíl počtu nezaměstnaných osob 2,8 %), kterou však lze vyjma tradičních způsobů – poptávka přímo u zaměstnavatele, tisková inzerce, internet, personální agentury – řešit i prostřednictvím Úřadu práce ČR. Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce ČR, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech může fyzická osoba požadovat u kterékoliv krajské pobočky Úřadu práce ČR.

Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zprostředkováním zaměstnání se rozumí

• vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly
• zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení
• poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí

Poradenství pro fyzické osoby se zaměřuje na posouzení osobnostních předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání, přípravy na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech a volných pracovních silách.

Fyzická osoba, které krajská pobočka Úřadu práce ČR poskytuje služby podle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je povinna krajské pobočce Úřadu práce ČR sdělit údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením dle § 67 (fyzické osoby, které jsou uznány invalidními v I., II. a III. stupni nebo zdravotně znevýhodněnými a osoby, které již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení). Uplatňuje-li fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je doložit lékařským posudkem registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství (praktický lékař) nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo v případě, že registrujícího poskytovatele zdravotních služeb nemá, posudkem jiného poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.