Zájemcem o zaměstnání je dle § 22 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území České republiky bez ohledu na trvalé bydliště („Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání“). Zájemce není uchazečem o zaměstnání. Může být tedy zaměstnán (pracující) a z nejrůznějších důvodů poptávat zaměstnání nové či být na mateřské/rodičovské dovolené apod. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Zájemce o zaměstnání nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.

Fyzickým osobám se dle § 67 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanostizdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

• invalidními ve III. stupni (osoby s těžším zdravotním postižením)
• invalidními v I. nebo II. stupni, nebo
• zdravotně znevýhodněnými (OZZ)
• fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení

Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti – být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání, nebo využít dosavadní kvalifikaci, nebo kvalifikaci získat – jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením příslušného orgánu sociálního zabezpečení v případě invalidity a potvrzením nebo rozhodnutím tohoto orgánu v případě uznání za OZZ. 

Krajská pobočka Úřadu práce ČR vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona (uchazeči o zaměstnání, zájemci o zaměstnání).

Osoby se zdravotním postižením mají podle § 69 až § 74 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanostiprávo na pracovní rehabilitaci.

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou dle § 81 odst. 1 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4% povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tuto povinnost zaměstnavatelé plní

1. zaměstnávánímv pracovnímpoměru
2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78, chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
3. odvodem do státního rozpočtu

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.

Je-li sjednána zkušební doba (musí být sjednána písemně), nesmí být delší než

• 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru
• 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance

Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Sjednaná zkušební doba je pevně daná a nesmí být dodatečně (během pracovního poměru např. formou dodatku k pracovní smlouvě) prodlužována. Zkušební doba se však prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci (na straně zaměstnance či zaměstnavatele), pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby (např. pracovní neschopnost jakožto překážka na straně zaměstnance), a o dobu celodenní dovolené. Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru (týká se smluv na dobu určitou – u pracovní smlouvy na 4 měsíce činí zkušební doba nejvýše 2 měsíce).

Dle § 66 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce mohou zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (nemoci) či karantény zaměstnance. Smyslem tohoto pravidla je, aby se zaměstnavatel nemohl vyhnout poskytování náhrady mzdy nebo jiného příjmu (platu, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohody o pracovní činnosti/dohody o provedení práce) zaměstnanci za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti/karantény tím, že by s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů  trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, která se poskytuje za pracovní dny a tzv. placené svátky. Po uplynutí prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance však již zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr ve zkušební době bez omezení.