Účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele (zvyšování kvalifikace), zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu (§ 232).

Zaměstnanci při zvyšování kvalifikace přísluší od zaměstnavatele pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku

• v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení
• 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou
• 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria
• 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou
• 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky

K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

Vedle důležitých osobních překážek v práci tvoří další důležitou skupinu překážek v práci na straně zaměstnance překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Za tyto lze považovat:

• výkon veřejné funkce
• výkon občanské povinnosti
• jiné úkony v obecném zájmu
• pracovní volno související s brannou povinností
• překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia

Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 (zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují – tzv. „práce z domova“).

Podpora v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) náleží osobám v souvislosti se ztrátou zaměstnání a vedením v evidenci Úřadu práce České republiky. Cílem dávky je dočasné zmírnění výpadku příjmů. O podpoře v nezaměstnanosti rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce ČR a při splnění stanovených podmínek náleží uchazeči o zaměstnání ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Vyplácí v české měně podle rozhodnutí příjemce dávky převodem na platební účet nebo poštovním poukazem.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti dle § 39 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

• získal v rozhodném období (poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání)
• požádal krajskou pobočku Úřadu práce ČR, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
• ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,

• se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu
• se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti dodržovat režim dočasně práce neschopného
• kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela
• který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je v právním vztahu vzniklém k výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání

který je ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, v postavení některé z uvedených osob Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

• přípravy osoby se zdravotním postižením (OZP) k práci
• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně
• osobní péče o dítě ve věku do 4 let
• osobní péče o fyzickou osobu, která se podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou
• výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu
• osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost)
• trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě dle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce ČR, a to například evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u OSVČ potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit krajské pobočce Úřadu práce ČR nejpozději do 8 kalendářních dnů. Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných uvedených činností (samostatná výdělečná činnost, soustavná příprava na budoucí povolání, výdělečná činnost v cizině aj.) nebo činností, které jsou považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností.

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání

• do 50 let věku 5 měsíců
• nad 50 do 55 let věku 8 měsíců
• nad 55 let věku 11 měsíců

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle § 67 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se dle § 44a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Tzn., že výplata odstupného, odbytného nebo odchodného odkládá výplatu podpory v nezaměstnanosti (podpůrčí doba se nekrátí).

Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká

• uplynutím podpůrčí doby
• ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
• vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání

Do podpůrčí doby se nezapočítává doba

• po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti
• po kterou u uchazeče o zaměstnání trvá právní vztah vzniklý k výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání (výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy) a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti
• po níž je uchazeč o zaměstnání v postavení některé z uvedených osob a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti
• poskytování podpory při rekvalifikaci
• vazby

Z výše uvedeného vyplývá nemožnost přivýdělku při evidenci na Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání (tzv. nekolidující zaměstnaní – pracovní nebo služební poměr či dohoda o pracovní činnosti, přičemž měsíční výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy) během pobírání podpory v nezaměstnanosti. Jelikož souběh podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání umožněn není, dojde k zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti na dobu trvání právního vztahu, na základě něhož je nekolidující zaměstnání vykonáváno. Po ukončení právního vztahu se výplata podpory v nezaměstnanosti opět obnoví. Zákaz přivýdělku během pobírání podpory v nezaměstnanosti také končí uplynutím podpůrčí doby, tedy dnem, od něhož už uchazeč o zaměstnání nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (v rozhodném období) neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Naopak uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů uvedených v § 52 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ruší-li se/přemísťuje-li se zaměstnavatel, nadbytečnost zaměstnance) nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. U uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ), se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Vážnými důvody jsou dle § 5 písm. c) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti důvody spočívající např. v nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let nebo o fyzickou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II – středně těžká závislost, ve stupni III – těžká závislost nebo ve stupni IV – úplná závislost, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; v docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte; ve zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce ČR; v jiných vážných osobních důvodech – etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele aj.)

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše 2x (jednou založený pracovní poměr na dobu určitou lze opakovat nejvýše ještě 2x). Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje sjednání nové pracovní smlouvy, dodatek ke stávající smlouvě i jeho prodloužení (prodloužení stávající pracovní smlouvy). Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. Původní zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít pracovní poměr znovu na dobu určitou (až 3 roky) a tento ještě až 2x zopakovat.

Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s pravidly zákoníku práce (uzavře další pracovní smlouvu na dobu určitou), a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Obranou zaměstnance i zaměstnavatele je podání žaloby k soudu (návrhu na určení, zda byly splněny zákonné podmínky) nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

Existují však i případy, kdy zaměstnavatel může opakovaně uzavírat pracovní poměr na dobu určitou:

1. Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou.
2. Jedná-li se o pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce a zaměstnancem za účelem výkonu práce u jiného zaměstnavatele.

Co se skončení pracovního poměru na dobu určitou týče, dle § 65 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce může pracovní poměr na dobu určitou skončit uplynutím sjednané doby, ale také ostatními způsoby – např. dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, smrtí zaměstnance. Byla-li doba trvání tohoto pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

V souvislosti se vznikem pracovního poměru vzniká mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem řada práv a povinností. Jde zejména o povinnost zaměstnanec podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Tomu odpovídá povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. V průběhu trvání pracovního poměru však mohou na straně zaměstnance či zaměstnavatele nastat okolnosti (právní skutečnosti), které po omezenou dobu brání/znemožňují v plnění základních pracovněprávních povinností či jejich plnění značně ztěžují – překážky v práci. Základní právní úprava překážek v práci je obsažena v části osmé Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Právní úprava překážek v práci se nevztahuje pouze na zaměstnance, kteří jsou ve vztahu k zaměstnavateli v pracovním poměru, ale i na zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti). Ze zákona se na ně vztahuje právní úprava překážek v práci na straně zaměstnavatele. V rámci dohody o pracovní činnosti je možné sjednat (přímo v dohodě o pracovní činnosti/kolektivní smlouvě či stanovit vnitřním předpisem) právo zaměstnance na dovolenou a na jiné důležité osobní překážky v práci.

• Překážky v práci na straně zaměstnance
• Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (např. vstupní prohlídky).

Překážky v práci na straně zaměstnance jsou upraveny v ustanoveních § 191 až § 205 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jedná se o životní situace, kdy zaměstnanec z důvodů (objektivní i subjektivní povahy) uznaných právními předpisy není schopen pro zaměstnavatele konat práci v pracovní době v daném pracovněprávním vztahu, ale přesto nedochází ke skončení pracovního poměru, neboť se předpokládá pouze jejich dočasnost. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce překážky v práci na straně zaměstnance rozděluje následovně:

• důležité osobní překážky
• překážky z důvodu obecného zájmu

Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak (není-li zaměstnanci předem známa, např. při úrazu, onemocnění) je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli (např. potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti).