• • není v pracovním nebo obdobném vztahu, popř. nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je:
    • starší 68 let
    • poživatelem starobního důchodu
    • invalidní ve III. stupni
    • osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení
    • osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou
    • poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)
    • nezaopatřeným dítětem
    • uznána dočasně práce neschopnou
    • práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
    • zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti
    • je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání (zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním, ale je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce ČR na dobu nejdéle 3 měsíců, pokud odpovídá zdravotnímu stavu osoby) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí
  • prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku)
  • je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
  • je osobou, které byl za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložen správní trest podle zákona upravujícího přestupky, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu
  • nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá
  • je osobou, které podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši
    • není v pracovním nebo obdobném vztahu, popř. nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je:
      • starší 68 let
      • poživatelem starobního důchodu
      • invalidní ve III. stupni
      • osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení
      • osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou
      • poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)
      • nezaopatřeným dítětem
      • uznána dočasně práce neschopnou
      • práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
      • zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti
      • je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání (zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním, ale je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce ČR na dobu nejdéle 3 měsíců, pokud odpovídá zdravotnímu stavu osoby) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí
    • prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku)
    • je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
    • je osobou, které byl za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložen správní trest podle zákona upravujícího přestupky, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu
    • nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá
    • je osobou, které podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši
      • není v pracovním nebo obdobném vztahu, popř. nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je:
        • starší 68 let
        • poživatelem starobního důchodu
        • invalidní ve III. stupni
        • osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení
        • osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou
        • poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)
        • nezaopatřeným dítětem
        • uznána dočasně práce neschopnou
        • práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
        • zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti
        • je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání (zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním, ale je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce ČR na dobu nejdéle 3 měsíců, pokud odpovídá zdravotnímu stavu osoby) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí
      • prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku)
      • je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
      • je osobou, které byl za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložen správní trest podle zákona upravujícího přestupky, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu
      • nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá
      • je osobou, které podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši
        • není v pracovním nebo obdobném vztahu, popř. nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je:
          • starší 68 let
          • poživatelem starobního důchodu
          • invalidní ve III. stupni
          • osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení
          • osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou
          • poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)
          • nezaopatřeným dítětem
          • uznána dočasně práce neschopnou
          • práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
          • zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti
          • je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání (zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním, ale je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce ČR na dobu nejdéle 3 měsíců, pokud odpovídá zdravotnímu stavu osoby) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí
        • prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku)
        • je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
        • je osobou, které byl za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložen správní trest podle zákona upravujícího přestupky, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu
        • nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá
        • je osobou, které podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši
        • je osobou, které byla dávka odejmuta (dávka neprávem přiznaná/vyplácená/vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo zamítnutí dávky/zastavení výplaty dávky/odejmutí dávky pro nesplnění zákonem uložených povinností), nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmutaje osobou, které byla dávka odejmuta (dávka neprávem přiznaná/vyplácená/vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo zamítnutí dávky/zastavení výplaty dávky/odejmutí dávky pro nesplnění zákonem uložených povinností), nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmutaje osobou, které byla dávka odejmuta (dávka neprávem přiznaná/vyplácená/vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo zamítnutí dávky/zastavení výplaty dávky/odejmutí dávky pro nesplnění zákonem uložených povinností), nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmutaje osobou, které byla dávka odejmuta (dávka neprávem přiznaná/vyplácená/vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo zamítnutí dávky/zastavení výplaty dávky/odejmutí dávky pro nesplnění zákonem uložených povinností), nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmutaOsoby se považují za osoby v hmotné nouzi přímo ze zákona (taxativní výčet podmínek pro uznání osoby za osobu v hmotné nouzi) nebo na základě správního uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi. Osoba se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob
          • po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, nebo
          • dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služeb s bydlením bezprostředně spojených,

          přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo. 

          Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje výše uvedené podmínky, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví. Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu,

          • kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (např. povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost (např. sesuv půdy, elektrický zkrat), ekologická nebo průmyslová havárie
          • která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky:
            • k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu
            • na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (např. lednice, pračka, postel, stůl, umyvadlo, dioptrické brýle apod.)
            • na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním (např. výdaje na učebnice/učební pomůcky, pokud je škola neposkytuje zdarma/nezapůjčuje; výdaje na stravování ve školní jídelně; „školkovné“, pokud rodina není od úhrady osvobozena aj.) nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte (např. úhrada za zájmové kroužky, náklady na malířské potřeby/hudební nástroje aj.) a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí (náklady na odbornou poradenskou činnost, na návštěvy u dítěte umístěného v zařízení, na pobyt dítěte ze zařízení v rodině)
          • která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména:
            • je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody
            • je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti
            • je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech
            • nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo
            • je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

           

          Osobou v hmotné nouzi není

          • není v pracovním nebo obdobném vztahu, popř. nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je:
            • starší 68 let
            • poživatelem starobního důchodu
            • invalidní ve III. stupni
            • osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení
            • osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou
            • poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)
            • nezaopatřeným dítětem
            • uznána dočasně práce neschopnou
            • práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
            • zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti
            • je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání (zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním, ale je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce ČR na dobu nejdéle 3 měsíců, pokud odpovídá zdravotnímu stavu osoby) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí
          • prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku)
          • je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
          • je osobou, které byl za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložen správní trest podle zákona upravujícího přestupky, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu
          • nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá
          • je osobou, které podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši
          • je osobou, které byla dávka odejmuta (dávka neprávem přiznaná/vyplácená/vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo zamítnutí dávky/zastavení výplaty dávky/odejmutí dávky pro nesplnění zákonem uložených povinností), nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta

Stěžejní právní normu, která ukotvuje pomoc v hmotné nouzi, představuje Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení (měsíčně se opakující dávky) a mimořádné okamžité pomoci (jednorázová dávka). Každá osoba se může dostat do situace, kdy je nezbytné zajistit její základní životní podmínky/potřeby, není-li toho samostatně schopna. Každý má tedy ze zákona nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení.

Druhým základním právním předpisem upravujícím oblast hmotné nouze je Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, který stanovuje životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento zákon dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima.

Hmotnou nouzi lze definovat jako stav, kdy osoba/rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost, současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit např. výdělečnou činností (vlastní prací), uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku aj. a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle § 4 Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Společně se posuzují:

• Rodiče a nezletilé nezaopatřené děti;
• Manželé nebo partneři (za partnera se pro účely tohoto zákona považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery);
• Rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo děti zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami;
• Jiné osoby společně užívající byt, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby;
• Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních, jakož i z důvodu dlouhodobého výkonu dobrovolnické služby, zdržují mimo byt, který užívají k bydlení.

Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže, že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení (např. doložením její nájemní smlouvu k jinému bytu), nebo že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb, je-li jinou osobou podle Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob, do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.

Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle § 11 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu III. stupně.

Celkovými sociálními poměry se rozumí podíl rodiny na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala. Při posuzování celkových sociálních poměrů příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje také využívání jiného než vlastního majetku, které umožňují zpravidla osoby blízké. Celkovými majetkovými poměry se rozumí hodnota movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné ceny, kterého lze využít ihned, popřípadě po určité době, pro zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí přechodného stavu hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti. Z movitého a nemovitého majetku je vyloučen majetek, jehož prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat.

Stěžejní právní normu, která ukotvuje pomoc v hmotné nouzi, představuje Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení(měsíčně se opakující dávky) a mimořádné okamžité pomoci (jednorázová dávka). Každá osoba se může dostat do situace, kdy je nezbytné zajistit její základní životní podmínky/potřeby, není-li toho samostatně schopna. Každý má tedy ze zákona nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení.

Druhým základním právním předpisem upravujícím oblast hmotné nouze je Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, který stanovuje životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento zákon dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima.

Hmotnou nouzi lze definovat jako stav, kdy osoba/rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost, současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit např. výdělečnou činností (vlastní prací), uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku aj. a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle § 4 Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Společně se posuzují:

• Rodiče a nezletilé nezaopatřené děti;
• Manželé nebo partneři (za partnera se pro účely tohoto zákona považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery);
• Rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo děti zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami;
• Jiné osoby společně užívající byt,s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společněneuhrazují náklady na své potřeby;
• Společněposuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních, jakož i z důvodu dlouhodobého výkonu dobrovolnické služby, zdržují mimo byt, který užívají k bydlení.

Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže, že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení (např. doložením její nájemní smlouvu k jinému bytu), nebo že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb, je-li jinou osobou podle Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob, do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.

Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle § 11 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu III. stupně.

Celkovými sociálními poměry se rozumí podíl rodiny na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala. Při posuzování celkových sociálních poměrů příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje také využívání jiného než vlastního majetku, které umožňují zpravidla osoby blízké.Celkovými majetkovými poměry se rozumí hodnota movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné ceny, kterého lze využít ihned, popřípadě po určité době, pro zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí přechodného stavu hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti. Z movitého a nemovitého majetku je vyloučen majetek, jehož prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat.

Dle § 16a Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů je pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90,-Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství. Regulační poplatek se však neplatí, jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ne starším 30 dnů.

Doplatek na bydlení je měsíčně se opakující dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobám společně s jejich vlastními příjmy/příspěvkem na bydlení hradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby osobě (společně posuzovaným osobám) po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení – nájmu, služeb spojených s užíváním bytu a nákladů za dodávku/spotřebu energií – zůstala částka živobytí (částka živobytí společně posuzovaných osob). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí.

Na doplatek na bydlení má při splnění stanovených podmínek nárok osoba, která má bydliště na území České republiky (např. se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popř. existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou) a zároveň

• je na území ČR hlášena k trvalému pobytu/má na území ČR trvalý pobyt
• které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana
• cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva
• občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce
• rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce
• cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky

Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu (nájemce bytu), jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře byl

• příjem vlastníka bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby, nebo
• příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob.

Právní titul k užívání bytu je přitom nezbytné prokázat písemným dokladem, přičemž předložení čestného prohlášení k tomuto účelu nestačí.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek a udělení souhlasu obce do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách (např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení).

Co se standardů kvality bydlení týče, jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí doplatku na bydlení povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě.

Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.

Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela, pokud nárok na doplatek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo. Za dobu trvání nájemního vztahu se považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.

Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají

• nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení; nájemným nebo obdobnými náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá; obdobnými náklady spojenými s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených v Zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
• pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, maximálně však do výše, která je v místě obvyklá; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením
• úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá; výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad; v odůvodněných případech lze navýšit takto zjištěné částky až o 10%; za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav

Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost přiměřeného bydlení, které je povinna si aktivně hledat; za tímto účelem je osoba také povinna o pomoc při získání takovéhoto bydlení požádat obec, ve které má trvalý pobyt či ve které se skutečně zdržuje. Obec je povinna žádost posoudit. Pokud osobě, která ji o pomoc při získání přiměřeného bydlení požádala, nabídka takového bydlení ze strany obce nebyla učiněna, vydá jí obec písemné doporučení dalšího postupu. Pokud nabídka přiměřeného bydlení nebyla osobou akceptována, sdělí to obec příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi. Výše uvedená ustanovení se nepoužijí u osoby, které byl poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku podle Zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ze kterého byla financována úprava bytu, a u osoby obývající byt zvláštního určení, jestliže její zdravotní stav zvláštní úpravu tohoto bytu vyžaduje.

Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc (sníženou o příspěvek na bydlení vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci) a částkou, o kterou příjem

• osoby zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby, nebo
• osoby a společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob

Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží doplatek na bydlení jen jednou v rámci jednoho okruhu společně posuzovaných osob, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, které z těchto osob se doplatek na bydlení přizná.

Osoby se považují za osoby v hmotné nouzi přímo ze zákona (taxativní výčet podmínek pro uznání osoby za osobu v hmotné nouzi) nebo na základě správního uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi. Osoba se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob

• po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, nebo
• dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služeb s bydlením bezprostředně spojených,

přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo. 

Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje výše uvedené podmínky, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví. Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu,

• kterou postihne vážná mimořádná událosta její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (např. povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost (např. sesuv půdy, elektrický zkrat), ekologická nebo průmyslová havárie
• která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky
• k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu
• na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (např. lednice, pračka, postel, stůl, umyvadlo, dioptrické brýle apod.)
• na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním (např. výdaje na učebnice/učební pomůcky, pokud je škola neposkytuje zdarma/nezapůjčuje; výdaje na stravování ve školní jídelně; „školkovné“, pokud rodina není od úhrady osvobozena aj.) nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte (např. úhrada za zájmové kroužky, náklady na malířské potřeby/hudební nástroje aj.) a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí (náklady na odbornou poradenskou činnost, na návštěvy u dítěte umístěného v zařízení, na pobyt dítěte ze zařízení v rodině)
• která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména:
• je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody
• je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti
• je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech
• nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo
• je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

Osobou v hmotné nouzi není osoba, která:

• není v pracovním nebo obdobném vztahu, popř. nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, s výjimkou osoby, která je
• starší 68 let
• poživatelem starobního důchodu
• invalidní ve III. stupni
• osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení
• osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou
• poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)
• nezaopatřeným dítětem
• uznána dočasně práce neschopnou
• práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
• zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti
• je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání (zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním, ale je zprostředkováno krajskou pobočkou Úřadu práce ČR na dobu nejdéle 3 měsíců, pokud odpovídá zdravotnímu stavu osoby) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí
• prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku)
• je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
• je osobou, které byl za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložen správní trest podle zákona upravujícího přestupky, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu
• nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá
• je osobou, které podle Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši
• je osobou, které byla dávka odejmuta (dávka neprávem přiznaná/vyplácená/vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo zamítnutí dávky/zastavení výplaty dávky/odejmutí dávky pro nesplnění zákonem uložených povinností), nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta

Mimořádná okamžitá pomoc představuje jednorázovou dávku v rámci pomoci v hmotné nouzi, která je určena k překonání nenadálých životních situací (nejrůznější živelní pohromy, požár či jiné destruktivní události, ekologická/průmyslová havárie aj.).

Na mimořádnou okamžitou pomoc v situaci, kdy osoba sice nesplňuje podmínky hmotné nouze, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví, má při splnění stanovených podmínek nárok:

• osoba, která má bydliště na území České republiky (např. se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popř. existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou) a zároveň
• je na území ČR hlášena k trvalému pobytu/má na území ČR trvalý pobyt
• které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana
• cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva
• občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce
• rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce
• cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky
• osoba pobývající na území České republiky na základě zvláštního právního předpisu, a to pokud má bydliště na území České republiky

V případech poskytování mimořádné okamžité pomoci k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu se podmínka bydliště na území České republiky nezjišťuje. Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc může mít v odůvodněných případech i osoba, která není zmíněna ve výše uvedeném výčtu, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.

Nárok 

• osoba, která sice nesplňuje podmínky hmotné nouze, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví
  • výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem , a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima
• osoba, kterou postihne vážná mimořádná událost (živelní pohroma – např. povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení; požár nebo jiná destruktivní událost – např. sesuv půdy, elektrický zkrat aj., ekologická nebo průmyslová havárie) a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami, pokud je považována za osobu v hmotné nouzi
  • výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce
• osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, pokud je považována za osobu v hmotné nouzi
  • výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví až do výše jednorázového výdaje
• osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (např. lednice, pračka, postel, stůl, umyvadlo, dioptrické brýle apod.), pokud je považována za osobu v hmotné nouzi
  • výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví až do výše nákladů s tím, že součet poskytnutých dávek nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce
• osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním (např. výdaje na učebnice/učební pomůcky, pokud je škola neposkytuje zdarma/nezapůjčuje; výdaje na stravování ve školní jídelně; „školkovné“, pokud rodina není od úhrady osvobozena aj.) nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte (např. úhrada za zájmové kroužky, náklady na malířské potřeby/hudební nástroje aj.) a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí (náklady na odbornou poradenskou činnost, na návštěvy u dítěte umístěného v zařízení, na pobyt dítěte ze zařízení v rodině), pokud je považována za osobu v hmotné nouzi
  • výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví až do výše nákladů s tím, že součet poskytnutých dávek nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce
• osoba, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, pokud je považována za osobu v hmotné nouzi
  • výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví jednorázově až do výše 1 000,-Kč s ohledem na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba při propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy; součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí v rámci jednoho kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce

Osoba se posuzuje bez dalších společně posuzovaných osob v případech poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě, která:

• Nesplňuje podmínky hmotné nouze, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví;
• Nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu,
• V daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby;

Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout pouze jedné z osob společně posuzovaných, jde-li o stav hmotné nouze v souvislosti s vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie).

Příspěvek na živobytí představuje základní dávku pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osob/společně posuzovaných osob – viz kapitola Obecně o dávkách.

Na příspěvek na živobytí má při splnění stanovených podmínek nárok osoba, která má bydliště na území České republiky (např. se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popř. existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou) a zároveň:

• je na území ČR hlášena k trvalému pobytu/má na území ČR trvalý pobyt
• které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana
• cizinec bez trvalého pobytu na území ČR, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva
• občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce
• rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce
• cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky

Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy, možností a potřeb. Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací (aktivní snaha najít si zaměstnání), řádným uplatněním nároků/pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku (majetkové poměry) a další okolnosti (např. potřeba dietního stravování). Částka živobytí osoby se měsíčně zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování (§ 1 Vyhlášky č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi).

Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají.  Dále uvádíme částky platné pro rok 2023. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima, u dospělé osoby činí nejméně částku existenčního minima ( 3 130, –  Kč). Při splnění dalších podmínek (pokud osoba prokazuje snahu zvýšit si příjem uplatněním nároků a pohledávek, prodejem či jiným využitím majetku a vlastní prací) může částka živobytí dosáhnout částky životního minima.

Částka životního minima jednotlivce podle § 2 Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu činí měsíčně4 860,-Kč. Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami.

Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami (rodinu tvoří více společně posuzovaných osob), jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob (výpočet životního minima rodiny je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti). Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno (nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně4 470,-Kč. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně:

• 4 040,-Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem
• 3 490,-Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku
• 3 050,-Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku
• 2 480,-Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku

Dle § 24 Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi částka živobytí osoby činí

• u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve III. stupni a u osoby starší 68 let částku životního minima, popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování
• u osoby, která není nezaopatřeným dítětem, poživatelem starobního důchodu, osobou invalidní ve III. stupni či osobou starší 68 let, a která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, částku existenčního minima
• u osoby, která není nezaopatřeným dítětem, poživatelem starobního důchodu, osobou invalidní ve III. stupni či osobou starší 68 let a dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky stanovené rozhodnutím soudu, nebo vyšší než částku, která by připadala na 3 měsíce, je-li plnění vyživovací povinnosti stanoveno jiným způsobem, částku existenčního minima, nejde-li o osobu, které vznikl dluh na výživném až po podání žádosti o příspěvek na živobytí a která z důvodu nedostatečného příjmu podala soudu návrh na zrušení nebo snížení výživného
• u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, s výjimkou nezaopatřeného dítěte, poživatele starobního důchodu, osoby invalidní ve III. stupni či osoby starší 68 let, částku existenčního minima
• u osoby, která vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou o jednotlivé částky s ohledem na hodnocení snahy zvýšení příjmu vlastní prací (osobě, která má příjem z výdělečné činnosti/která je uchazečem o zaměstnání a prokazatelně se snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací, se zvyšuje částka živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem), možnosti využití majetku (nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem má osoba, která majetek nemá/má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu/má a využívá jej ke zvýšení příjmu), uplatnění nároků a pohledávek (nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem má osoba, která nemá nároky ani pohledávky/prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila), zvýšení příjmu u nezletilých dětí, zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování
• u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, částku existenčního minima; toto ustanovení se nevztahuje na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (např. osoby starší 68 let, poživatelé starobního důchodu, osoby invalidní ve III. stupni aj.), osobu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, osobu, která je výdělečně činná, osobu, která je invalidní ve II. stupni, a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci
• u osoby, která není uvedena v předchozích bodech, částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou o jednotlivé částky s ohledem na hodnocení snahy zvýšení příjmu vlastní prací (osobě, která má příjem z výdělečné činnosti/která je uchazečem o zaměstnání a prokazatelně se snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací, se zvyšuje částka živobytí o 40 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem), možnosti využití majetku (nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem má osoba, která majetek nemá/má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu/má a využívá jej ke zvýšení příjmu), uplatnění nároků a pohledávek (nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem má osoba, která nemá nároky ani pohledávky/prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila), zvýšení příjmu u nezletilých dětí, zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování

V případě, že osoba v hmotné nouzi v předcházejících 12 kalendářních měsících pobírala příspěvek na živobytí a ode dne odejmutí naposledy přiznaného příspěvku na živobytí neuplynuly více než 3 kalendářní měsíce, započítávají se do lhůty 6 měsíců i předchozí doby čerpání příspěvku na živobytí.

Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem  snížený o přiměřené náklady na bydlení.

Za přiměřené náklady na bydlení se pro účely tohoto zákona považují odůvodněné náklady na bydlení (nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení; pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, maximálně však do výše, která je v místě obvyklá; úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. Do odůvodněných nákladů na bydlení se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech, kdy nelze zjistit přesnou výši těchto nákladů, ale dotyčná osoba takové náklady prokazatelně vynakládá, náklady až do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů na bydlení podle Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě/rodině, pokud po odečtení (uhrazení) přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby/rodiny částky živobytí (příjem nepostačuje na pokrytí životních potřeb). Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na živobytí více společně posuzovaných osob, náleží příspěvek na živobytí jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, který o příspěvku na živobytí rozhodne, které z těchto osob se příspěvek na živobytí přizná.

Výše příspěvku na živobytí činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi

• částkou živobytí osoby a příjmem osoby, není-li osoba společně posuzována s jinými osobami
• částkou živobytí společně posuzovaných osob a příjmem společně posuzovaných osob; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše příspěvku na živobytí bez poměrné části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou

Co se zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování týče, ustanovení § 29 Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi uvádí, že pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, částka živobytí osoby se zvyšuje měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví prováděcí právní předpis (Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi). Daná vyhláška dále stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušného typu diety.

Pokud zdravotní stav osoby vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka živobytí osoby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet, která je nejvyšší.

Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele/zákonného zástupce/opatrovníka aj. podané na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na místně příslušné kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce České republiky (příslušnost se určuje podle místa trvalého pobytu žadatele o příspěvek). Jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce ČR, v němž je osoba hlášena k trvalému pobytu, je místně příslušnou ta krajská pobočka Úřadu práce ČR, v jejímž správním obvodu k této situaci došlo. Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh příjemce, zvláštního příjemce, osoby společně posuzované nebo z moci úřední.

Potřebné formuláře – „Žádost o příspěvek na živobytí“, „Žádost o doplatek na bydlení“, „Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc“, „Doklad o výši měsíčních příjmů“ (u všech společně posuzovaných osob), „Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech“ (u všech společně posuzovaných osob), „Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru)“, „Potvrzení o nutnosti dietního stravování“, „Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku“, „Potvrzení o studiu“ aj. (zohledňována je celá řada faktorů) jsou k dispozici v tištěné podobě na jednotlivých kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR nebo ke stažení, případně elektronickému podání, na internetových stránkách Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Nezbytnou součástí je kromě podání žádosti a souvisejících formulářů/požadovaných dokladů (doklady se liší podle účelu jednotlivých dávek) předložení průkazu totožnosti či jiného dokladu prokazujícího identitu u mimořádné okamžité pomoci.

Správní orgán (Úřad práce ČR) je povinen podle § 71 Zákona č. 500/2004 Sb., správní řád vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ.

Rozhodnutí se vydává jen v případě, že dávka nebyla přiznána nebo nebyla přiznána v požadovaném rozsahu, dávka byla odejmuta, dávka byla snížena, výplata dávky byla zastavena, jde o přeplatek na dávce, rozhodnutí o dávce na základě podání námitek, rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce aj. Rozhoduje-li orgán pomoci v hmotné nouzi o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou. Proti oznámení lze uplatnit do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky. Námitky se podávají písemně u příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku přiznal (krajská pobočka Úřadu práce ČR). Orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce. O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce ČR rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, a to prostřednictvím orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku, je

• u příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud však došlo u osoby nebo alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob k podstatnému poklesu příjmu, a podstatný pokles příjmu v aktuálním kalendářním měsíci nadále trvá, rozhodné období počíná kalendářním měsícem, ve kterém k podstatnému poklesu příjmu došlo, nejdříve však kalendářním měsícem, který o 2 kalendářní měsíce předchází aktuálnímu kalendářnímu měsíci a končí aktuálním kalendářním měsícem; za podstatný pokles příjmu se považuje zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci a ukončení výplaty rodičovského příspěvku
• u mimořádné okamžité pomoci období aktuálního kalendářního měsíce.

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.