Základem pro výpočet dávek nemocenského pojištění je denní vyměřovací základ. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ (dosažený hrubý příjem, vyměřovacím základem OSVČ je úhrn měsíčních základů, z nichž OSVČ zaplatila pojistné) zjištěný z rozhodného období (rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) vydělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů (tzn. bez vyloučených dnů) připadajících na rozhodné období. Zjednodušeně řečeno je denní vyměřovací základ průměrný denní příjem za rozhodné období. Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu; kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti/karantény; kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné atd.), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance (doby zaměstnání) do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců (zaměstnání tedy trvá kratší dobu), je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Takto stanovený průměrný denní příjem se dále upravuje – redukuje – prostřednictvím tzv. redukčních hranic na denní vyměřovací základ (viz stanovené redukční hranice u jednotlivých dávek od 1. 1. 2019 – výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve Sbírce zákonů sdělením).
Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet:
- nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
- peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 Zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2019 výše:
- První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 090,-Kč,
- druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 635,-Kč,
- třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 3 270,-Kč.
Kalkulačku pro výpočet dávek nemocenského pojištění lze nalézt na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (https://www.mpsv.cz/cs/11580).
