Invalidní důchod je dávkou důchodového pojištění, kterou podmiňuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. V současné době je  zrušeno dělení invalidity na plnou a částečnou a zavedena jediná invalidita ve třech stupních závažnosti v závislosti na procentním poklesu pracovní schopnosti pojištěnce.

Invalidní důchod představuje finanční kompenzaci snížené možnosti pracovního uplatnění, kterou má osoba vzhledem ke svým zdravotním obtížím. Souběh invalidního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti je možný bez dalších podmínek a nezáleží přitom na charakteru výdělečné činnosti (závislá činnost nebo samostatná výdělečná činnost), rozsahu této činnosti (plný či zkrácený úvazek, doba určitá nebo neurčitá) ani na výši příjmu z výdělečné činnosti.

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění těchto zákonných podmínek:

1. Nedosáhl ještě věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let;
2. Stal se invalidním pro invaliditu I., II. či III. stupně;
3. Získal potřebnou dobu pojištění nebo jeho invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání;
4. Nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod, případně nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán tzv. předčasný starobní důchod.

Odkazy:

• Kdy je pojištěnec invalidní
• Stupně invalidity a jejich stanovení
• Potřebná doba pojištění
• Výše invalidního důchodu
• Vyřízení invalidního důchodu
• Opravné prostředky v případě nepřiznání/odebrání invalidního důchodu

Invalidní důchod je dávkou důchodového pojištění, kterou podmiňuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. V rámci úprav Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platných od 1. 1. 2010 došlo mimo jiné i ke zrušení dělení invalidity na plnou a částečnou a zavedení jediné invalidity (a tedy i jednoho druhu invalidního důchodu) ve třech stupních v závislosti na procentním poklesu pracovní schopnosti pojištěnce.

Invalidní důchod představuje finanční kompenzaci snížené možnosti pracovního uplatnění, kterou má osoba vzhledem ke svým zdravotním obtížím. Co se souběhu invalidity s výdělečnou činností týče, zaměstnání (plný či částečný úvazek), samostatná výdělečná činnost, práce na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti atd. nemůže mít za následek odebrání invalidního důchodu. Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení omezující výdělečnou činnost, tedy využití zbylého pracovního potenciálu poživatelů invalidních důchodů. Legislativně omezena není výše výdělku ani délka pracovní doby. Stěžejní je v tomto kontextu subjektivní i objektivní posouzení pracovní způsobilosti k případnému pracovnímu začlenění a výkonu konkrétního zaměstnání.

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění těchto zákonných podmínek:

1. Nedosáhl ještě věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let;
2. Stal se invalidním pro invaliditu I., II. či III. stupně;
3. Získal potřebnou dobu pojištění nebo jeho invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání;
4. Nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod, případně nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán tzv. předčasný starobní důchod.

Odkazy:

• Kdy je pojištěnec invalidní
• Stupně invalidity a jejich stanovení
• Potřebná doba pojištění
• Výše invalidního důchodu
• Vyřízení invalidního důchodu
• Opravné prostředky v případě nepřiznání/odebrání invalidního důchodu

Pojištěnec je invalidní, pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok.

Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se pak rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu je po dobu maximálně 380 kalendářních dnů pokryta dávkou nemocenského pojištění – nemocenským. Existuje-li předpoklad trvání pracovní neschopnosti i po uplynutí podpůrčí doby nemocenského (po vyčerpání uvedených 380 kalendářních dnů), je vhodné s předstihem podat žádost o přiznání invalidního důchodu. Tímto krokem bude zajištěna kontinuita vyplácení, tzn. navázání pobírání invalidního důchodu na nemocenské. Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého pojištěnec žádá dávku důchodového pojištění přiznat.

Se zhoršováním zdravotního postižení narůstá negativní dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost pracovat a využívat dosavadní kvalifikaci. Pracovní schopnost osoby se snižuje, zatímco stupeň invalidity se zvyšuje. Naopak v případě zlepšení/příznivé stabilizace zdravotního stavu (zdravotní stav se ustálil na úrovni, která umožňuje vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti) nebo adaptace poživatele invalidního důchodu na své zdravotní postižení (nabytí/znovunabytí schopností a dovedností, které umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti), lze hovořit o příznivém dopadu na schopnost pracovat. V takových případech dochází k obnovení schopnosti výdělečné činnosti a následně ke snížení stupně invalidity nebo odebrání invalidního důchodu.

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ) lze jako opravný prostředek proti nepřiznání, snížení stupně či úplnému oduznání invalidního důchodu podat písemné námitky ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ČSSZ, které lze uplatnit u kterékoliv OSSZ (oddělení námitkového řízení) či přímo ČSSZ (oddělení námitkového rozhodování). Z podání musí být patrné, které rozhodnutí účastník řízení napadá, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáhá. Občan může v rámci řízení o námitkách požadovat i přezkoumání zdravotního stavu. V tom případě je vhodné doložit nové lékařské zprávy. ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit. Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou, za předpokladu, že je podepsaná uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslaná prostřednictvím datové schránky.

O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 60 dnů dle složitosti případu. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o dalších 60 dnů podle speciálního procesního předpisu.

V případě neúspěšného námitkového řízení máte následně právo podat správní žalobu ke krajskému soudu podle místa trvalého bydliště, a to ve lhůtě do 2 měsíců od doručení rozhodnutí z námitkového řízení. Při sepisování opravného prostředku je vhodné popsat důvody (fakta související se zdravotním stavem), na jejichž podkladě s rozhodnutím nesouhlasíte včetně jejich dopadu na schopnost výkonu pracovní činnosti. Formulace můžete konzultovat např. s ošetřujícím odborným lékařem a svá tvrzení případně podložit nejnovějšími lékařskými zprávami. Sociální situace žadatele není pro posouzení invalidity relevantní.

Potřebná doba účasti na důchodovém pojištění pro nárok na invalidní důchod je definována odlišně pro jednotlivé věkové skupiny pojištěnců a zjišťuje se z období před vznikem invalidity. Účast na důchodovém pojištění lze získat výdělečnou činností/zaměstnáním (pracovní poměr či OSVČ), dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění či náhradní dobou pojištění (evidence na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, péče o dítě ve věku do čtyř let, péče o osobu mladší 10 let závislou na pomoci jiné fyzické osoby v I. až IV. stupni aj.).

Zvláštní druh invalidity tvoří tzv. „invalidní důchod z mládí“ (invalidita III. stupně, která vznikla před dosažením 18 let věku), u něhož není – stejně jako u invalidity následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání – vyžadováno splnění podmínky potřebné doby pojištění.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí, z posledních 10ti let před vznikem invalidity, u pojištěnce ve věku:

1. Do 20 let méně než jeden rok;
2. od 20 let do 22 let jeden rok;
3. od 22 let do 24 let dva roky;
4. od 24 let do 26 let tři roky;
5. od 26 let do 28 let čtyři roky;
6. nad 28 let pět let.

U pojištěnce staršího 38 let se od 1. 1. 2010 podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 let.

Pokud si pojištěnec není jistý splněním podmínky potřebné doby účasti na důchodovém pojištění, může požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) – odbor správy údajové základny o výpis dob pojištění – o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob uložených v evidenci ČSSZ. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok.

Řešením v některých životních situacích pro získání potřebné doby pojištění může být u osob starších 18 let dobrovolná účast na důchodovém pojištění. Nejnižší měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2023 činí  2 944,-Kč.

Přihláška se podává na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého pobytu občana. Zpětná účast na dobrovolném důchodovém pojištění je možná z důvodu např. vedení v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pokud po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti; soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR aj. (tzv. zákonné důvody). Bez uvedení důvodu lze pojištění hradit v rozsahu nejvýše 15 let. Zpětně lze však doplatit pouze jeden rok před podáním přihlášky. Od 1. 2. 2018 je navíc další podmínkou dobrovolné účasti – bez důvodu – alespoň jeden rok účasti na klasickém důchodovém pojištění (pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti) přede dnem podání přihlášky.

Jestliže pracovní schopnost poklesla:

1. Nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně;
2. nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně;
3. nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.

Zdravotní stav a pracovní schopnost žadatele (určení tzv. procentní míry poklesu pracovní schopnosti) posuzuje posudkový lékař příslušné okresní správy sociálního zabezpečení / Městské správy sociálního zabezpečení Brno / Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby. Tento vychází z lékařských zpráv a posudků o zdravotním stavu od ošetřujícího (praktického) lékaře žadatele. Při určování poklesu pracovní schopnosti bere v úvahu i to:

1. Zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost;
2. Zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav;
3. Zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován;
4. Schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával;
5. Schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %;
6. V případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce a jeho vliv na pokles pracovní schopnosti. Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. V tomto případě se určí to zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. V případě, že je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 %. Procentní míry poklesu pracovní schopnosti u jednotlivých druhů zdravotních postižení jsou uvedeny v příloze Vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity.

Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry.

Výše základní výměry v roce 2023 činí 4 040,- Kč měsíčně.

Procentní výměra invalidního důchodu závisí na dřívějších příjmech (průměru hrubých výdělků za rozhodné období) a době důchodového pojištění a stanoví se procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku (od vzniku invalidity do doby dosažení důchodového věku; v úvahu se však nebere skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě; dopočtená doba se dle okolností navíc započítává buď v plném, nebo sníženém rozsahu). Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí:

1. u invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně 0,5 %,
2. u invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně 0,75 %,
3. u invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně 1,5 %.

Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770,-Kč měsíčně zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity. Minimální invalidní důchod v roce 2023 tedy činí 4  810,-Kč.

Jelikož je důchodový systém flexibilní, je schopen reagovat na rostoucí inflaci. Zpravidla jednou ročně je pak upravena výše jak základní, tak i procentní výměry důchodu prostřednictvím přepočítacích koeficientů. Jedná se o tzv. valorizaci důchodu upravenou zákonem. Výše invalidního důchod se tedy mění pouze v rámci valorizace nebo z důvodu změny stupně invalidity (zhoršení/zlepšení zdravotního stavu). Výši invalidního důchodu neovlivňuje zaměstnání ani výdělky v době po přiznání invalidního důchodu. S ohledem na složitost problematiky (závislost na příjmech, zohlednění tzv. dopočtené doby, odlišnost výpočtu invalidního důchodu v mimořádných případech – „invalidní důchod z mládí“, výše procentní výměry invalidního důchodu u pojištěnců mladších 28 let aj.) je výši invalidního důchodu schopna určit pouze Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Občan, jehož pracovní schopnost je na podkladě zdravotního postižení snížena, může prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení / Městské správy sociálního zabezpečení Brno / Pražské správy sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby podat žádost o invalidní důchod (žádost se žadatelem sepíše přímo příslušná OSSZ/MSSZ/PSSZ). Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. K posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti je příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ, vlastní rozhodování o invalidním důchodu včetně zjišťování doby důchodového pojištění a výpočtu výše invalidního důchodu následně přísluší České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Nezbytnou součástí při podávání žádosti je předložení občanského průkazu (u cizinců jiný doklad prokazující jejich totožnost), dokladů o studiu / eventuálně učení (i neukončeném), dokladů prokazujících doby zaměstnání / doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, u mužů dokladů o výkonu vojenské služby (civilní služby), rodné listy dětí (pokud žadatel požaduje zápočet péče o dítě/děti) aj.  Schází-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady prokazující výdělečnou činnost žadatele – např. pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele apod.

Invalidní důchod je možné zasílat příjemci v hotovosti prostřednictvím České pošty nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty důchodu nebo o změnu účtu, na který má být důchod poukazován, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve 3. kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o takovou změnu.

Posuzování invalidity je komplexní proces. Na základě podané žádosti a předložení všech požadovaných dokumentů je žadateli doručen tiskopis tzv. profesního dotazníku. Tiskopis vyplňuje občan, jehož zdravotní stav má být posouzen v rámci kontrolní lékařské prohlídky, a slouží k doložení údajů o dosaženém vzdělání, kvalifikaci, znalostech a o předchozích výdělečných činnostech/zaměstnáních (druhu a době výkonu). Na základě žádosti posudkového lékaře má občan povinnost tiskopis vyplnit a podat písemně nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky do datové schránky příslušné OSSZ. Nesplnění této povinnosti může mít za následek přerušení řízení nebo zastavení výplaty invalidního důchodu. Souběžně ošetřující (praktický) lékař na základě žádosti z OSSZ zpracovává a vydává pro potřeby posouzení zdravotního stavu a invalidity podklady o zdravotním stavu (žádost o zpracování podkladů pro posouzení zdravotního stavu). Posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem lékařské posudkové služby (LPS) příslušné OSSZ probíhá po obdržení podkladů od ošetřujícího (praktického) lékaře a profesního dotazníku. Posuzující lékař LPS vyhodnotí všechny posudkově významné skutečnosti a posoudí funkční dopad rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na pracovní schopnost. Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který je žadateli zaslán do 7 dnů od provedení posouzení zdravotního stavu. Stejnopis posudku o invaliditě a dokumenty předložené v rámci řízení jsou následně postoupeny ČSSZ, která provádí zjišťování doby důchodového pojištění, výpočet výše invalidního důchodu a vydává rozhodnutí o invalidním důchodu.

Rozhodnutí o přiznání dávky je ČSSZ povinna vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů (došetřování chybějících dob pojištění), čeká se na odborné vyšetření aj. O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány. Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.